10 Written explanations of Alexandr VONDRA

Řekněme si to narovinu: tato rezoluce si Polsko a Maďarsko mohla rovnou vetknout do svého názvu, protože všichni víme, že tu nejde o principy ani objektivní kritéria, ale konkrétně o tyto dva státy a jejich vlády, které leží levicové parlamentní většině EP v žaludku. Zatímco Rada a Komise si alespoň do jisté míry uvědomují, že dnešní vlády v Budapešti a ve Varšavě tu budou jen tak dlouho, dokud si podrží důvěru většiny obyvatel, a že je potřeba upřednostnit zájmy a soudržnost celku před okamžitou emocí, že politika je proměnlivá a v historii jsme byli často svědky náhlých zvratů, kdy vágní a zideologizované nástroje vytvořené pro trestání nepřátel byly nejednou použity proti svým tvůrcům, Evropský parlament stále vidí jediný cíl: soudit, pranýřovat, trestat. Zřejmě v domnění, že tamní voliči se chytí za hlavu a zastydí se. Pochopím, když tento parlament chce postihovat konkrétní subjekty zneužívající evropské peníze. Ale odmítám trestat členský stát jen za to, že se poslankyni EP Sargentiniové a jí podobným nelíbí potratová legislativa nebo justiční reforma v Polsku nebo mediální prostředí či kritický postoj k nekontrolované imigraci v Maďarsku. Odmítám měřit dvojím metrem, což se v této rezoluci evidentně děje. A odmítám zasahovat do pravomocí, které jsou vyhrazené členským státům.

Dnes v EP naposledy hlasujeme o návrhu klimatického zákona. V trialogu mezi EP, Komisí a Radou se podařilo korigovat nejproblematičtější části. Přestože má návrh v EP většinovou podporu, rozhodl jsem se hlasovat proti. Proč? Zaprvé považuji redukční cíle pro rok 2030 za příliš drastické. Povedou k velkým sociálním a ekonomickým nákladům, které na cenách elektřiny, topení, bydlení a dopravy pocítí zejména lidé s podprůměrnými příjmy. Navzdory slibům Komise nepředložila žádnou studii, která by vypočítávala dopady na ekonomické sektory nebo členské země. Zadruhé, naše oběť nebude vykoupena. Vliv na klima se v blízké budoucnosti neprojeví, protože státy jako Čína budou produkovat ještě víc emisí než teď. A zatřetí, Frans Timmermans nedávno řekl, že tento zákon je naší „biblí“. Omlouvám se, ale pro mě zůstává Biblí Starý a Nový zákon a Žalmy. Ti, kdo souhlasí s náhradní „biblí“, budou muset podpořit dalších 15 navazujících návrhů, s nimiž Komise přijde do EP už 14. 7., mimochodem na výročí dobytí Bastily. Svým nesouhlasem si chci otevřít prostor k tomu, abych mohl svobodně vyjednávat právě o těchto návrzích, které ovlivní naše životy ještě víc, než sama Timmermansova „bible“.

Zpráva, jíž jsem byl stínovým zpravodajem, je na poměry Evropského parlamentu vyváženým textem. Oceňuje transatlantickou spolupráci, volá po dodržování závazku NATO věnovat bez ohledu na vnější okolnosti 2 % HDP na obranu a vítá rozhodnutí summitu NATO aktivovat článek 5 Washingtonské smlouvy i v případě hybridních útoků ohrožujících naši bezpečnost. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

Terčem kritiky je maďarský zákon, který zakazuje explicitní zobrazování a propagaci homosexuality a změny pohlaví ve školách, kde se učí nezletilé děti, a v televizních reklamách, k nimž mají děti přístup. Hlasoval jsem proti němu. Proč?Za prvé, doporučuji vyčkat na aplikaci zákona v praxi. Maďarský zákon je určitě možné kritizovat, ale je formulován vágně a jeho faktický dopad, myslím, nebude vůbec takový, jak se straší. Nevěřím, že budou zakazovat rozbor literárních děl Shakespeara nebo Verlaina.Za druhé, jediný faktický dopad zákona podle mě bude, že stát převezeme kontrolu nad tím, jak a jaké nevládní organizace se budou podílet na sexuálním vzdělávání dětí. Jednoduše řečeno – stát se chce bránit invazi nevládních organizací do škol, kde různí genderoví aktivisté malým dětem vyprávějí, že „pohlaví“ je čistě věcí jejich volby. Tím do jejich hlav zasévají jen zmatek. Výsledky vidíme leckde na Západě už teď. Nedávné výzkumy v USA ukázaly, že se k trans nyní „hlásí“ téměř každý desátý teenager. To je samozřejmě medicínsky i biologicky nesmysl.Za třetí, školství není v kompetenci EU. Každý stát si může určit, jaký vliv má mít na nezletilé děti škola, rodina nebo třeba i nevládní organizace. Maďarská vláda argumentuje, že rodiny, resp. rodiče dětí, si takovou indoktrinaci ze strany NO nepřejí. Nedivil bych se, kdyby to tak reálně i bylo. Pak má záležitost i politický rozměr. Orbán dělá kroky, které mu doma většina lidí schvaluje, a EU – která už pomalu sedlá na stejné „kulturní války“, které paralyzují dnešní USA – se nechá vyprovokovat k reakci. Výsledkem bude jen další krok k dezintegraci EU, což je samozřejmě špatně. V rezoluci EP se to hemží odkazy na lidská práva. Maďarsko je kritizováno, že zákazem reklamy porušuje svobodu slova. To může být pravda, ale je to jen měření nestejným metrem v době, kdy dnes soudy po celé EU třeba pokutují firmy jen proto, že si na reklamu na své produkty dají holku v plavkách. Krasavice v plavkách z úřední moci NE, vášnivě se líbající homosexuálové ANO. Takhle nějak vypadá dnešní krásný nový svět.

V EP jsme právě zachránili možnost léčit zvířata jako koně nebo pejsky pomocí vybraných antibiotik. Zelení ideologové navrhovali jejich totální zákaz. Navzdory všem vědeckým dobrozdáním a odborným stanoviskům, kterými se ve věci klimatu neustále ohání, ale v jiných oblastech je okázale ignorují. V našem výboru ENVI, kde mají totální většinu, v létě návrh na zákaz prošel. Veterináři i chovatelé zvířat byli perplex. Včera večer bylo definitivní hlasování v plénu, zákaz nakonec neprošel. Přestože pro něj hlasovali všichni čeští poslanci za Pirátky a STAN (Kolaja, Peksa, Gregorová a Polčák). My ostatní jsme zvířata, veterináře a chovatele podpořili. V souladu s vědou. Koně a pejsky je možné léčit dál.

Chápu snahu snížit počet úmrtí na silnicích, ale zpráva poslankyně Kountouraové jde dál, než je potřeba. Skutečně potřebujeme plošně omezit rychlost ve městě jen 30 km/h? Máme po celé EU zakázat dvě deci vína před jízdou? Musíme technickými prostředky omezovat používání mobilů v autech? Fakt se neobejdeme bez další agentury? A je Evropský parlament fórem, kde o tom máme rozhodovat? NE! Nechci žít v EU, která centrálně upravuje všechno. Otázka pravidel provozu na pozemních komunikacích je v gesci členských států. Tak jim nechme prostor vymáhat pravidla, která už platí. Tím snížení úmrtí na silnicích pomůžeme nejvíc.

S taxonomií udržitelných financí jsem měl vždy problém, protože nepřijatelně omezuje členské státy ve volbě jejich energetického mixu. Delegovaný akt, který Komise předložila, mě v tom utvrdil. Namísto toho, aby Komise všechny technologie přispívající k adaptaci a mitigaci posoudila v jednom návrhu, rozhodla se plyn a jádro ponechat stranou. Pokud je zelení ideologové v tomto parlamentu v budoucnu zamítnou posoudit jako čisté zdroje, zdraží to ještě více budování potřebné infrastruktury. To je něco, s čím se v době rostoucích cen energií odmítám smířit. Proto jsem inicioval námitku proti tomuto delegovanému aktu a pevně doufám, že pro ni budete hlasovat také.

Praní špinavých peněz je zločin, který musíme potírat a trestat. Daňová konkurence je naopak požehnání, které svědčí inovacím a růstu. Musíme rozlišovat. Nesmíme vše házet do jednoho pytle a všechno unifikovat, jak doporučuje předložený text. Ano, máme v mé zemi premiéra, který čelí vážnému podezření z daňových úniků. Budeme to vyšetřovat. Jsem vůči našemu premiérovi v opozici a bylo by pro mě před volbami populisticky výhodnější hlasovat pro. Ale hlasoval jsem proti, neboť kapitalistická soutěž musí zůstat pilířem, na němž stojí naše individuální svoboda i kolektivní prosperita.

Zprávu o zahraničním vměšování do demokratických procesů v EU, kterou vytvořil zvláštní výbor INGE, jsem si pečlivě pročetl a po delším uvážení jsem se rozhodl pro ni nehlasovat. Převážná část dokumentu vznikla v době pandemie COVID-19 a nyní na něj byla naroubována rusko-ukrajinská válka, aby bylo obtížné hlasovat proti. Dokument působí nesourodě, plete dohromady nesouvisející věci. Ruské agresi se mimoděk podařilo extrémně polarizovanou společnost po pandemii COVID-19 sjednotit. Není proto příliš moudré přijít teď s dokumentem, který se vrací ke kulturně-válečnické rétorice, když v Evropě probíhá válka zcela reálná. Evidentní je snaha o delegitimizaci konzervativních názorů, byť nemají nic společného s Ruskem, a tak nějak obecně všeho nepokrokového (viz „prostřednictvím harmonizovaného právního rámce EU přijmout cílená opatření proti šíření dezinformací a nenávistných verbálních projevů v otázkách týkajících se genderu, osob LGBTIQ+, menšin a uprchlíků“).Celým dokumentem prostupuje dramatický mentoring vůči státům východní a střední Evropy, které jsou i výslovně zmiňovány jako slabý článek. To je v této situaci doslova hloupé. Přístup východní a střední Evropy vůči Rusku byl vždy mnohem ostražitější a, jak se dnes ukazuje, mnohem rozumnější než ten, který převládal v západní části EU. Dlouhodobé zásluhy Polska a Pobaltí jsou neustále opomíjeny. Význam mírové mise polského a litevského premiéra, která přiměla Německo alespoň k nějaké substantivní reakci na ruský vpád, je ostatně přehlížen i českým mediálním mainstreamem.Role NO jako strážce pravdy – pravomoc omezovat svobodu slova a projevu má zvláště v mírových dobách zůstat pouze a jen bezpečnostním složkám státu a soudům. Jakkoliv zcela rozumím a naprosto podporuji vypnutí Sputniku, Aeronetu a dalších hlásných trub Ruska ve válečné době, obávám se, že z textu vyplývá i snaha a dlouhodobé plány části politického spektra umlčet některé nepohodlné hlasy.Materiál zásadním způsobem ignoruje skutečnost, že právě orgány EU a vnitřní problémy fungování EU mohou být zdrojem přinášejícím rozkol do členských států EU. Například extrémní protlačování některých kontroverzních agend dlouhodobě polarizuje společnost, podkopává důvěryhodnost EU jako celku a ve výsledku zbytečně nahrává ruské propagandě.

Hlasoval jsem proti návrhu, protože počítá s dvojnásobným odvodem emisních povolenek do rezervy tržní stability (MSR) až do roku 2030. To si v době, kdy nám za hranicemi zuří válka, hrozí ukončení dodávek všech fosilních paliv z Ruska a čelíme zdražování energie, nemůžeme dovolit. Jistě, odhlasovaný návrh je v kontextu revize EU ETS pouze technický. Symbolicky je ale důležitý. Musíme dát jasně najevo, kde stojíme a co jsou v této nelehké době naše priority. Pragmatická politika v oblasti klimatu je jednou z nich.