53 Written explanations of Michaela ŠOJDROVÁ

Souhlasím s uzavřením smlouvy s Ukrajinou o zvýšení celní kvóty drůbežího masa. Tato smlouva má za cíl umožnit dovoz drůbežího masa a zároveň ochránit evropské chovatele drůbeže a spotřebitele. Smlouva stanoví navýšení stávající kvóty (18 400 tun) o 50 000 tun. To znamená, že celkový dovoz drůbežího masa bude až 68 400 tun. Na druhou stranu, dovoz „výřezků z drůbežího masa“ bude zahrnut do této kvóty. Tato méně kvalitní část drůbeže nebude moct být dovážena bez cla, jak je tomu dnes. Na základě nové kvóty se ustálí množství importovaného drůbežího masa z Ukrajiny. V posledních dvou letech se totiž zvýšil dovoz „výřezků z drůbežího masa“, které jsou dováženy mimo kvótu, na 55 000 tun ročně. Smlouva také zajistí dodržování zdravotních a veterinárních norem ukrajinskými chovateli, abychom ochránili naše spotřebitele. Neméně důležité je pomoct Ukrajině. Pro Ukrajinu jsme největším exportním trhem. EU tímto způsobem může pomoct sousednímu státu nacházejícímu se v složité situaci. Podpora Ukrajiny jako důležitého geopolitického partnera je nezbytná. V celkovém měřítku je 50 000 tun drůbeže zanedbatelný podíl na trhu EU. Naopak bychom se měli zamyslet, jestli by EU neměla snížit dovoz ze zemí jako například Brazílie, odkud dovážíme více než 360 000 tun drůbežího masa ročně.

. – Hlasovala jsem pro přijetí nařízení, kterým se mění nařízení č. 1305/2013, pokud jde o zvláštní opatření na poskytnutí mimořádné dočasné podpory v rámci EZFRV v reakci na šíření nákazy COVID-19. Pandemie COVID-19 zasáhla všechny sféry našeho života, zemědělce nevyjímaje. V posledních měsících plnili zemědělci poctivě svoji roli a zásobovali nás potravinami i v těchto těžkých časech. Vzhledem k přísné karanténě v mnoha členských státech byly uzavřeny restaurace i školní jídelny a další podniky, které odebíraly zemědělské produkty. Pozice zemědělců byla náročná nejen z hlediska nedostatečného odbytu, ale také nedostatku sezónních pracovníků, což zapříčinilo, že některé zemědělské práce mají zpoždění nebo nemohly být uskutečněny, zejména v oblasti zeleniny a ovoce. Z těchto důvodů vítám podporu malých a středních zemědělských podniků, která spočívá v možnosti zvláštní dotace ve výši až 7 000 EUR. Členské státy by měly využít tuto možnost a přerozdělit finanční podporu mezi nejvíce zasažené zemědělce a podniky. Na závěr bych ale ráda poznamenala, že i když jsme schválili možnost čerpat až 2 % z EZFRV, jde o rozpočet za rok 2020, což některé členské státy (například Českou republiku) limituje ve využití této podpory vzhledem k tomu, že jejich rozpočtový zůstatek už nedosahuje ani výše 2 %.

Tuto zprávu z vlastní iniciativy výboru ENVI jsem se rozhodla podpořit. EU se v rámci Zelené dohody přihlásila k cíli dosáhnout uhlíkovou neutralitu v roce 2030. Lesy jsou podstatnou součástí boje proti klimatické změně. Z tohoto důvodu musíme hledat balanc mezi ochranou zejména primárních lesů a udržitelným managementem lesů. Certifikace dovozců, kteří takto hospodaří nejen v evropských lesích, je jednou z cest, jak snížit nelegální kácení lesů. EU by měla jít příkladem celému světu v otázce ochrany lesů. Proto věřím, že je nezbytné zakotvit tento princip do obchodních smluv uzavíraných s partnery EU. Tímto způsobem můžeme výrazně ovlivnit stav světových lesů i mimo EU.

Podpořila jsem tuto zprávu, neboť podporuje východisko pro financování všech programů a opatření, které nám mají pomoci vyrovnat se s koronavirovou krizí, a zároveň zabezpečí stabilní financování unijního rozpočtu. Existuje zde rozpor v postoji EP a Rady, ale EP ze své pozice nemůže principiálně odstoupit. Potřebujeme dostatečné závazky pro zajištění financování a zároveň nechceme, aby zbytečně platili daňoví poplatníci, ale naopak ti, kteří jsou zodpovědní za znečišťování životního prostředí. Odmítáme, aby platby z rozpočtu EU byly poskytovány v rozporu s vládou práva, korupcí a střetem zájmů. Víc než kdy jindy se ukazuje důležitost EP při hlasování o rozpočtu. Věřím, že nakonec dospějeme ke kompromisu, který fiskálně ulehčí členským státům a zároveň zabezpečí stabilitu pro EU.

O této zprávě jsem se po uvážení rozhodla nehlasovat. Za jiných okolností bych byla pro zprávu, která zdůrazňuje podmíněnost dodržování zásad právního státu pro unijní financování v Polsku. Načasování je však nepřijatelné, a proto jsem zažádala o odklad do doby, kdy válka na Ukrajině skončí. Bohužel, zprávu se nepovedlo odložit, a proto jsem se rozhodla nehlasovat v čase, kdy Putin vede válku proti Ukrajině. Polsko samotné již přijalo více než 1,5 milionu válečných uprchlíků. Domnívám se, že v této situaci bychom neměli Polsku vytýkat nenaplňování kritérií právního státu, i přes jejich faktický základ. Evropská unie by měla naopak ocenit pomoc Polska uprchlíkům a jejich každodenní nasazení při pomoci.

Zprávu o návrhu nařízení o bateriích a odpadních baterií jsem se rozhodla podpořit, a to z následujících důvodů. Jsem přesvědčena, že navrhované nařízení představuje kvalitní legislativu, která přispěje ke zlepšení jak života občanů, tak životního prostředí. Odhaduje se, že spotřeba baterií v budoucnu bude až 19krát větší než dnes. V zájmu rozvoje elektromobility, úspory materiálu a ochrany životního prostředí bylo nezbytné učinit zásadní kroky a přijmout odpovídající regulaci, a to na úrovni EU, jelikož předmětná úprava je výhodná pro všechny členské státy. Nařízení obsahuje celou řadu užitečných opatření ohledně recyklace baterií, jejich dobíjení či související interoperability jednotlivých nabíječek. Jedná se o konkrétní praktická ustanovení, která v dohledné budoucnosti umožní dosáhnout vytyčených cílů, jež podporuji. Věřím, že tento postoj Evropského parlamentu bude následně řádně zohledněn v trialogové dohodě a podaří se co nejdříve schválit samotné nařízení.

Hlasovala jsem společně s 561 parlamentními kolegy pro legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE). Členským zemím budou uvolněny dostupné prostředky k nouzové podpoře při zátěži způsobené válečnými uprchlíky z Ukrajiny. Díky změně nařízení budou členské státy schopny použít míru spolufinancování ve výši 100 % v programu podporovaném z EFRR, ESF, Fondu soudržnosti nebo FEAD na období 2014–2020 a rovněž pro účetní období 2021–2022. Uvolnění finančních prostředků může zahrnout další investice do integrace, vzdělávání, zdravotnictví a dalších nezbytných oblastí zasažených na národních úrovních válkou na Ukrajině.

Pro tento návrh o změně nařízení jsem hlasovala kladně. Společně s CARE představuje AMIF jeden z hlavních nástrojů pro pomoc členským zemím při zvládání uprchlické vlny způsobené Putinovou agresí vůči Ukrajině. Změna nařízení umožnuje snadnější přístup k nevyužitým finančním zdrojům na programové období 2014–2020 v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Členské státy tak mohou těžit z větší flexibility fondu při řešení narůstajícího tlaku na národní systémy v důsledku invaze na Ukrajinu. Fungování zatížených azylových systémů a systémů řízení migrace je nezbytné maximalizovat právě umožněním přístupu k nevyužitým částkám, které by se vracely do rozpočtu.

Podpořila jsem usnesení o potřebě naléhavého akčního plánu EU k zajištění potravinové bezpečnosti uvnitř i vně EU ve světle ruské invaze na Ukrajinu, a to z důvodu závažnosti současné situace a nutnosti podpořit všechny možné kroky k opětovnému nastolení míru v Evropě. Ruská agrese představuje značné riziko pro budoucí zajišťování potravin v rámci EU i celosvětově. Přijetí usnesení na plenárním zasedání je velkým úspěchem pro skupinu PPE i pro výbor AGRI, který vznik tohoto usnesení inicioval. Zároveň jsem podpořila pozměňovací návrhy přispívající k tomu, aby se k zemědělské produkci nyní využívalo také 10 % plochy ležící ladem a aby se zemědělcům v oblasti ekologického zemědělství dočasně umožnilo využívat produkty na ochranu rostlin a hnojiva, je-li to nezbytné.

V případě zprávy o provádění opatření v oblasti výchovy k občanství jsem hlasovala pro. Zpráva Evropského parlamentu reflektuje nutnost výchovy k občanství s evropskou dimenzí, a to především v době upadající občanské angažovanosti. Evropský parlament vyzývá k začlenění výchovy k občanství na všech úrovních vzdělávání dle specifik a potřeb studentů a vytvoření dobrovolného společného kompetenčního rámce. Důraz na občanské vzdělávání a výchovu přispívá k odpovědnosti a aktivitě občanů nejen na politické úrovni, ale i v rámci dobrovolnictví a solidarity.

Na plenárním hlasování jsem podpořila námitku Evropského parlamentu proti návrhu prováděcího rozhodnutí Komise ohledně dovozu geneticky modifikované sóji do EU a jsem ráda, že byla přijata. Komise tímto rozhodnutím chce povolit, aby se do EU nadále směly dovážet produkty obsahující geneticky modifikovanou sóju z Brazílie a Argentiny. S přístupem Komise k dovozu GM produktů do EU však dlouhodobě nesouhlasím, proto jsem podpořila námitku Evropského parlamentu. Jsem totiž přesvědčena, že není vhodné do EU dovážet něco, co by EU mohla (a měla) být schopna vyprodukovat sama. Komise by jednoznačně měla začít podporovat využití genomických technologií v rámci evropské produkce plodin a navrhnout příslušné legislativní změny. Dovoz GM sóji ze třetích zemí zároveň nelze podporovat, aniž by byly provedeny dostatečné kontroly míry reziduí pesticidů obsažených v takto pěstovaných plodinách.

Podpořila jsem toto usnesení, které předkládá možnosti pomoci dětem a mladistvým prchajícím před ruskou agresí v Ukrajině. Usnesení zdůrazňuje nezbytné zřízení humanitárních koridorů, pomoc na hranicích, ale také samotnou integraci dětí do vzdělávacích systémů v členských zemích. V tomto procesu je klíčová role učitelů a usnesení vyzývá k jejich dodatečné podpoře. Usnesení reflektuje celou řadu překážek, kterým prchající děti čelí, a vyzývá k podpoře relokačních mechanismů, monitoringu a koordinovanému přístupu. Evropský parlament zde také požaduje urychlení přístupu k finančním prostředkům EU pro členské státy. Toto usnesení pojímá komplexně situaci dětí prchajících před válkou, a proto jsem pro něj hlasovala.

Podpořila jsem usnesení Evropského parlamentu o závěrech zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24. a 25. března 2022: aktuální situace, pokud jde o válku proti Ukrajině a sankce EU vůči Rusku a jejich uplatňování. Parlament jednoznačně odsuzuje agresi Ruska, včetně páchaných krutostí v okupovaných ukrajinských městech. Zdůrazňuje zásadní kroky k pomoci Ukrajině: zesílení dodávek zbraní a posílení obranné kapacity Ukrajiny, zřízení bezpečných humanitárních i tzv. zelených koridorů nebo koordinaci sankcí. V souvislosti se sankcemi vyzývá Evropský parlament Radu k uvalení dalších sankcí na veřejné osoby v Rusku. Evropský parlament jasně vyzývá k okamžitému a úplnému embargu na dovoz uhlí, ropy, jaderného paliva a zemního plynu. Tento krok je významným politickým signálem Rusku, Ukrajině, ale i členským zemím a ukazuje naše jasné priority k docílení konce válečných zločinů Ruska v Ukrajině. Usnesení však nerozhoduje o zastavení odběru těchto energetických zdrojů. Rozhodnutí náleží členským zemím, které tento postup budou muset zvážit.

Podpořila jsem usnesení o zprávě Komise o Turecku za rok 2021. Evropský parlament oceňuje podporu Ukrajiny a poskytnutou finanční a humanitární pomoc ze strany Turecka. Turecko zůstává pro EU strategickým partnerem stejně jako pro NATO, ale soustavné nerespektování základních svobod, lidských práv a právního státu představuje přetrvávající překážku pro rozvinutí dalších vztahů. Obnovení pozastavených přístupových jednání s Tureckem v současné situaci není možné. Evropský parlament navrhuje další kroky ke zlepšení vztahů mezi EU a Tureckem podmíněné dodržováním zásad právního státu. Mezi ně patří aktualizovaná dohoda o přidružení či modernizace celní unie. Parlament nadále vyzývá Komisi, aby zůstala otevřená k dalším oblastem politik, které by mohly být zajímavé pro obě strany.

V rámci revize systému EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů jsem v souladu s linií frakce PPE hlasovala pro takovou podobu směrnice, která umožní dosáhnout klimatických cílů v budoucích letech, ovšem při současném zachování funkčnosti průmyslu. Ačkoli v závěru hlasování nedošlo k politické dohodě a usnesení jako celek bylo zamítnuto a vráceno zpět do výboru (i když PPE hlasovala pro přijetí), spolu s kolegy z PPE se nám podařilo prosadit několik podstatných pozměňovacích návrhů. Především šlo o časový odklad omezování bezplatného přidělování emisních povolenek až na roky 2028 až 2034 a o snižování objemu emisních povolenek ve dvou fázích. Věřím, že tyto závěry budou zohledněny i v dalších fázích vyjednávání, jelikož se jimi poskytuje dostatečný prostor pro postupnou adaptaci průmyslu na všechny tyto změny.

Podpořila jsem návrh usnesení ohledně změny nařízení o využívání půdy a lesnictví (zkráceně LULUCF). Podle mého názoru se jedná o důležitou oblast, která má velký potenciál přispět ke zmírnění produkce emisí v EU. Revize nařízení se zaměřuje na podporu zacházení s lesy a půdou tak, aby absorbovaly maximum skleníkových plynů. Zároveň je třeba zachovat přirozené funkce krajiny, lesů a zemědělství. Podpořila jsem proto původní návrh Komise, tj. navýšení absorpční kapacity na 310 milionů tun ekvivalentu CO2 do konce roku 2030. Tento cíl bude rozdělen mezi členské státy v podobě ročních cílů na období 2026–2030. Odmítla jsem z mého pohledu přehnaně ambiciózní návrhy jiných politických skupin na navýšení cílového množství ekvivalentu CO2 oproti návrhu Komise (návrhy na navýšení na celkem 600 mil. tun nebo na dodatečné navýšení o 50 mil. tun ekvivalentu CO2). Je totiž nezbytné mít na paměti situaci na Ukrajině a především aktuální potřebu zajistit dostatek potravin v EU i v ostatních částech světa.

V rámci hlasování o normách pro emise CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla jsem podporovala původní návrh Komise, který byl vyvážený a rozumnými kroky směřoval k dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Společně s PPE jsem hlasovala pro návrh na 90% ukončení prodeje nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory po roce 2035, bohužel tento návrh nebyl přijat. 100% zákaz navržený výborem ENVI jsem nepodpořila, protože takto striktní odklon od automobilů se spalovacími motory považuji za velmi riskantní. Za hlavní důvody považuji ekologické problémy výroby a likvidace elektrobaterií, nevybavenost dobíjecími stanicemi v EU, související výrazný nárůst cen ojetých automobilů, na které se tato restrikce nebude vztahovat, a další. Jelikož v mnoha klíčových ohledech nedošlo k prosazení rozumných změn, nakonec jsem hlasovala proti návrhu usnesení.

Hlasovala jsem proti usnesení Evropského parlamentu, který se vymezuje proti návrhu rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ke zrušení práva na potrat. Přijaté usnesení se vztahuje k možnému soudnímu rozsudku, který unikl a má být zveřejněný až za dva měsíce.Usnesení vnímám jako výrazné zasahování do jurisdikčních pravomocí nezávislého demokratického státu, který není ani členem EU. Právo na potrat není doposud součástí evropského ani mezinárodního práva, a proto nejsou státy zavázány k jeho legalizaci. Pravomoc rozhodovat o těchto otázkách náleží pouze členským státům a Evropská unie nemá v této oblasti kompetence. Princip subsidiarity musí být respektován.

Podpořila jsem změnu nařízení č. 1305/2013 na poskytnutí výjimečné dočasné finanční podpory z EAFRD pro malé a střední zemědělské a potravinářské podniky, které jsou nejvíce postiženy aktuální ruskou invazí na Ukrajinu. Komise tímto svým návrhem reaguje na výrazný nárůst cen vstupů v zemědělství (cen energií, hnojiv, krmiv a dalších) a já, stejně jako výrazná většina Evropského parlamentu, její kroky v této oblasti podporuji. Členským státům bude umožněno cíleně využít prostředky, které doposud nebyly vyčerpány v rámci II. pilíře společné zemědělské politiky za roky 2021 a 2022. Příspěvek bude mít formu jednorázové finanční částky a bude vyplacen v příštím roce (maximálně 15 000 EUR na zemědělce a maximálně 100 000 EUR na malý nebo střední podnik). Dodatečná finanční podpora pro malé podniky a zemědělce, na které současná krize dopadá nejvíce, jim může pomoci překlenout dočasné problémy a zachovat jejich životaschopnost.

Podpořila jsem prodloužení právního rámce digitálního certifikátu EU COVID o dalších 12 měsíců. Společně se mnou jej podpořilo dalších 452 kolegů v Evropském parlamentu. Prodloužení zabrání omezení volného pohybu v případě nových variant COVID-19 během letní sezóny 2022 a zachová právní a koordinovaný rámec EU. Umožnění volného pohybu osob jako jedné z hlavních svobod zaručovaných EU je hlavním důvodem vzniku samotného certifikátu. Členské státy mohou nadále využívat EU COVID certifikát na národní úrovni, mohou však také představit vlastní opatření. Současně Evropský parlament zdůrazňuje nutnost zrušení požadavku na předkládání digitálních certifikátů, jakmile to epidemiologická situace dovolí.

Na plenárním hlasování jsem podpořila námitku Evropského parlamentu proti návrhu prováděcího rozhodnutí Komise ohledně dovozu geneticky modifikované kukuřice do EU a jsem ráda, že byla přijata. Komise svým rozhodnutím chce povolit, aby se do EU nadále směla dovážet geneticky modifikovaná kukuřice. S přístupem Komise k dovozu GM produktů do EU však dlouhodobě nesouhlasím, proto jsem tuto námitku Evropského parlamentu podpořila. Jsem totiž přesvědčena, že není vhodné do EU dovážet to, co evropští zemědělci z legislativních důvodů pěstovat nesmí. Proto taky osobně usiluji o změnu legislativy, která by měla pěstování GM plodin v EU umožnit. Komise by jednoznačně měla začít podporovat využití moderních a vědecky podložených genomických technologií v rámci evropské produkce plodin a urychleně navrhnout příslušné legislativní změny.

Důraz na opatření zaměřená na začleňování v rámci Erasmus+ je důležitější více než kdy jindy. Pandemie COVID-19 prohloubila rozdíly v naší společnosti, obzvláště v přístupu ke vzdělávání. Výsledkem inkluzivních opatření by měly být rovné šance pro všechny žadatele programu – od přihlášky až po samotný průběh. Program Erasmus+ by měl umožnit také spolupráci se třetími zeměmi, včetně Velké Británie, a zejména by měl rozšířit možnosti pro ukrajinské studenty a školy. Za období 2014–2020 se zapojilo do programu Erasmus+ pouze 3,7 % mladých lidí. Základní podmínkou pro to, aby byl Erasmus+ skutečně inkluzivní, je umožnění účasti pro každého žáka, studenta i učitele v rámci EU. Proto zdůrazňujeme nezbytné navýšení rozpočtu. S ohledem na podivně ideologické odstavce o nutnosti genderového vyvážení účastníků programu jsem se nakonec při hlasování musela zdržet.

Na plenárním zasedání jsem hlasovala proti námitce EP k návrhu prováděcího aktu Komise, kterým má s účinností od 2023 dojít k dočasnému zařazení jádra a zemního plynu mezi tzv. zelené investice. Podpořila jsem navržený akt Komise v přenesené pravomoci.Smyslem evropské legislativy o taxonomii je poskytnout finančnímu trhu doporučení ohledně klasifikace investičních projektů, do nichž účastníci finančního trhu investují své (tj. soukromé) finanční prostředky. Doporučení se proto nevztahují na vynakládání veřejných peněz. Základem úpravy je nařízení o taxonomii, které stanoví ekologické cíle taxonomie a definuje jednotlivá kritéria. Obsah klasifikace udržitelných investic (tj. konkrétní položky této klasifikace) pak stanovuje Komise svými prováděcími akty.Navržené doplnění investic souvisejících se zemním plynem a jádrem (např. vývoj, demonstrace a zavádění inovací) představuje kompromisní řešení podložené expertními stanovisky (zejména technické posouzení nařízení o taxonomii od JRC). Zařazení jádra a zemního plynu odpovídá aktuálním výzvám v oblasti klimatu, kdy se EU zavázala snížit do 2030 emise o 55 % oproti 1990. Zemní plyn i jádro mají potenciál přispět k dosažení tohoto cíle.Ke schválení námitky EP vůči aktu Komise bylo zapotřebí souhlasu kvalifikované většiny alespoň 353 hlasů. Pro námitku hlasovalo jen 278 poslanců a námitka proto přijata nebyla. EP tím ukázal, že podporuje Komisi a její návrhy v této oblasti.

Podpořila jsem pozici Evropského parlamentu k Nové strategii EU pro lesy do roku 2030, jelikož evropské lesy je potřeba důsledně chránit. Strategie předložená Komisí je sice právně nezávazným dokumentem, ale její zásadní význam spočívá ve stanovení společného rámce pro budoucí evropskou politiku v oblasti lesnictví.Pozice Evropského parlamentu, kterou připravil výbor AGRI, podporuje zachování přirozených funkcí lesů. V rámci multifunkčnosti lesů je třeba, aby hospodaření v lesích bylo v souladu s jejich ochranou. Podpořila jsem proto zdůraznění tzv. přírodě blízkého lesnictví jako modelu udržitelného obhospodařování lesů, včetně možného nového dobrovolného systému certifikace. Zcela jistě nelze opomíjet ekonomickou stránku lesnictví. Lesy navíc poskytují řadu ekosystémových služeb, jako je poskytování čisté vody a vzduchu, zmírňování eroze půdy, poskytování úkrytu atd. Hodnotím proto pozitivně, že strategie navrhuje finančně přispívat soukromým vlastníkům na tyto ekosystémové služby sloužící nám všem. Doposud existovaly pouze programy podpory na národní úrovni v některých členských státech.Podporuji, že EP ve své zprávě klade důraz na podporu výsadby 3 miliard dalších stromů, především v již existujících lesích či v městských oblastech, a zároveň s ohledem na aktuální geopolitickou situaci zdůrazňuje potřebu chránit zemědělskou půdu vhodnou pro produkci potravin.

Podpořila jsem návrh tzv. nařízení o odlesňování, jehož cílem je snížit míru celosvětového odlesňování a degradace lesů, a to prostřednictvím zavedení povinnosti společností ověřovat, že zboží dodávané do EU nebo vyvážené z EU nebylo vyrobeno na odlesněné nebo znehodnocené půdě nikde na světě. K odlesňování totiž aktuálně dochází z 90 % v důsledku expanze zemědělské produkce, zejména produkce plodin a produktů, jako je palmový olej a sója. Nejzávažnější je situace mimo EU, zejména v Latinské Americe. Odhaduje se, že v letech 1990 až 2020 v důsledku odlesňování zaniklo 420 milionů hektarů lesů, což je oblast větší než EU.Hlasovala jsem proto pro rozšíření působnosti nařízení na další produkty, které přispívají k odlesňování. Komise navrhla, aby se nařízení týkalo palmy olejné, sóji, dřeva, kakaa, kávy a hovězího masa (včetně produktů z nich následně vyrobených), podpořila jsem ale návrh výboru ENVI na rozšíření také na další produkty jako kaučuk, kukuřice či vepřové maso. Podpořila jsem společně s kolegy z PPE návrh, aby do působnosti nařízení nebyly zahrnuty finanční instituce sídlící v EU, jelikož to považuji za nadbytečné opatření, které nepovede k požadovanému cíli, ale většina pléna však trvala na jejich zahrnutí. Tato otázka tak bude nadále předmětem trojstranného vyjednávání s Komisí a Radou.

Pandemie COVID-19 měla významný dopad na mladé lidi v EU, včetně jejich duševního zdraví. Mladá generace neměla šanci využívat možnost mobility, vzájemných interakcí a stát se aktivní součástí společnosti. Z těchto důvodů jsem podpořila usnesení, které předkládá konkrétní doporučení a návrhy k řešení dopadů na děti a mládež. Mezi ně patří apel Evropského parlamentu k navýšení finančních prostředků pro programy, jako je Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity nebo výzva na členské státy a regiony k dostatečné finanční podpoře vzdělávacích institucí, včetně učitelů.

Hlasovala jsem pro usnesení především proto, jak se premiér Orbán staví vůči Ukrajině, jak relativizuje neospravedlnitelnou ruskou agresi a kolaboruje s Putinem. To je nepřijatelné a bohužel maďarským občanům to zřejmě zatím nevadí, považují to za výhodné. O to je to horší. Jinak se domnívám, že samozřejmě pokud Maďarsko bude porušovat principy právního státu, budou na to doplácet především občané Maďarska. Očekávám, že se demokraté v Maďarsku probudí k činnosti a začnou si dělat pořádek. To, že na korupci a podkopávání demokratických institucí, jako jsou svobodná média, akademické svobody, upozorňuje Evropský parlament již několik let, je jistě občanům v Maďarsku známo a měli by si sami říct, dost bylo Orbána.Evropský parlament ve svém usnesení vyzývá Komisi, aby přísněji uplatňovala nařízení o společných ustanoveních a finanční nařízení s cílem zabránit jakémukoli zneužívání fondů EU z politických důvodů. Maďarský lid potřebuje přístup k fondům EU, ale jejich systematické zneužívání vládou a porušování zásad právního státu Orbánem není možné podporovat ani ze strany EU a věřím, že si to brzy uvědomí i občané v Maďarsku.

Usnesení zasahuje do kompetencí členských státu a podkopává princip subsidiarity. Obsahuje řadu extrémně ideologických požadavků, jako je dosažitelná a cenově dostupná změna pohlaví nebo slučování sexuálního a reprodukčního zdraví s právním státem. Stav základních práv v EU by si především měli hlídat a hodnotit občané států EU. Neměli by se spoléhat, že to za ně bude dělat někdo jiný. Evropská komise by jako strážkyně Smluv měla hodnotit naplňování základních práv v EU podle platné legislativy a Evropský parlament by si neměl vymýšlet nová práva. Proto jsem pro tak nesmyslnou zprávu Evropského parlamentu nehlasovala.

Podpořila jsem svým hlasem usnesení Evropského parlamentu o důsledcích sucha, požárů a dalších extrémních povětrnostních jevů. Usnesení se zabývá letošním devastujícím suchem, vedry, lesními požáry a jejich dopady na zemědělství i na společnost. Zároveň vyzývá Komisi, aby problémy v jednotlivých oblastech řešila, a uvádí možné kroky. Společný kompromisní návrh vzešel z návrhů jednotlivých politických stran.Považuji za velkou chybu, že ostatní frakce nepodpořily návrh PPE na zahrnutí bodu o nutnosti urychlit legislativní změny v oblasti nových genomických technik. To by výrazně přispělo k výzkumu těchto nových šlechtitelských metod a jejich širokému využití v zemědělství, čímž by se do budoucna podpořilo lepší zajištění potravin pro občany EU, zejména v situacích, jako jsou vlny veder či dlouhá období sucha, která na zemědělskou produkci mají velmi negativní dopady. Podpořila jsem také pozměňovací návrh PPE, který volá po pozastavení dalších legislativních návrhů, které by mohly mít za následek ohrožení potravinového zabezpečení EU. V této mimořádné době je potřeba k dlouhodobým (zejména klimatickým) cílům přistupovat dostatečně flexibilně.

Na plenárním zasedání jsem podpořila návrh revizní směrnice o rádiových zařízeních ve znění po jednání s Radou. Cílem je stanovit USB-C jako jednotný standard pro nabíječky nových drobných elektronických zařízení, konkrétně pro mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, některé druhy sluchátek, ruční konzole pro videohry, přenosné reproduktory, elektronické čtečky, klávesnice, myši a přenosná navigační zařízení. Na návrh Evropského parlamentu se podařilo původní návrh Komise rozšířit právě také na elektronické čtečky, klávesnice, myši, přenosné navigační systémy a sluchátka.Od poloviny roku 2024 tak bude USB-C jednotným nabíjecím portem. Bylo také schváleno, že pro notebooky toto opatření začne platit o něco později, 40 měsíců po účinnosti nařízení, tedy v roce 2026. Návrh dále přispěje k lepší informovanosti spotřebitelů a nabídne jim možnost zakoupit si zařízení bez nabíječky. V EU se ročně vyprodukuje 11 000 tun elektronického odpadu. Těmito změnami se tak rovněž přispěje ke zlepšení životního prostředí, jelikož díky jednotné nabíječce se budeme moci zbavit všech nadbytečných kabelů.

Prudký nárůst cen energií v důsledku ruské války na Ukrajině je nezbytné řešit, a proto jsem hlasovala pro toto usnesení. Evropský parlament vyzývá členské státy, aby neprodleně řešily dopady vysokých cen energií a související inflace na příjmy domácností, podniků (včetně malých a středních podniků) a na hospodářství obecně. Parlament zaujal rozhodný postoj na obranu evropských občanů a podniků proti zvyšování cen energií. Podpořila jsem opatření, která chrání domácnosti a normální fungování ekonomiky. Ruská válka proti Ukrajině neohrožuje pouze evropské hodnoty, mír a bezpečnost. Má vážné dopady na to, jak zvládneme letošní zimu. To je důvod, proč jsem podpořila návrh, aby nejzranitelnější občané, kteří si nemohou dovolit platit rostoucí účty za energie, byli chráněni a nebyli v případě problémů odříznuti od elektřiny. Souběžně s těmito krátkodobými opatřeními musíme myslet na budoucnost. Naše dodávky energie by měly stále více pocházet z obnovitelných zdrojů. Proto jsem podpořila zvýšené úsilí o urychlení ekologického přechodu a zavádění obnovitelných zdrojů energie. EU by měla společně se svými členskými státy mobilizovat finanční prostředky, které jsou k dispozici prostřednictvím programu NextGenerationEU i rozpočtu EU, a investovat chytře a strategicky.

Podpořila jsem usnesení, které jednoznačně odsuzuje pseudoreferenda na Ukrajině v Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti. Evropský parlament vyzývá členské státy a další země podporující Ukrajinu, aby výrazně zvýšily svou vojenskou pomoc. Zároveň odsuzuje mobilizaci Ruska a vyzývá k dalším sankcím na ruské subjekty, jednotlivce a jiné prostředníky šířící ruské dezinformace. Vyzývá členské státy, aby posílily ochranu kritické evropské infrastruktury, považovaly tuto ochranu za prioritu, zvýšily svou odolnost vůči vnějším útokům a dále podpořily odolnost partnerů EU ve východní Evropě a na západním Balkánu. Usnesení také vyzývá ke zřízení mezinárodního trestního tribunálu ad hoc pro trestné činy na Ukrajině a zahájení soudních řízení s Putinem a dalšími ruskými činiteli.

Na plenárním hlasování se hlasovalo o námitce Evropského parlamentu k prováděcímu nařízení Komise, kterým se má prodloužit doba platnosti schválení řady aktivních chemických látek, včetně vybraných pesticidů a herbicidů (zejména 8-hydroxyquinolinu, chlorotoluronu and difenoconazolu). Komise povolení prodloužila o rok již loni, do konce roku 2022. Nyní navrhuje opětovné prodloužení o 1 rok, tj. do konce roku 2023. Většina pléna se vyjádřila pro a námitka tak byla přijata, nicméně já jsem společně s výraznou většinou kolegů z PPE hlasovala proti této námitce. Zatím nebylo provedeno oficiální posouzení dopadů a účinků těchto chemických látek. Odmítnutím námitky jsem tak hlasovala pro prodloužení platnosti těchto pesticidů a herbicidů o 1 rok, jelikož v současné nelehké době zemědělci potřebují veškeré nástroje, které jim pomohou docílit dostatečné zemědělské produkce, a tím zajistit potravinovou bezpečnost v Evropě.

Podpořila jsem pozici EP k návrhu nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Tento návrh je součástí balíčku Fit for 55 a jeho cílem je podpořit zavádění dobíjecích a alternativních čerpacích stanic (např. elektrických nebo vodíkových) pro osobní a nákladní automobily, vlaky a letadla a podpořit tak zavádění udržitelných vozidel v EU. Jedná se o důležitý návrh, který je nezbytný pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030 i klimatické neutrality do roku 2050. V současné době je v EU 377 000 dobíjecích stanic, to je asi o polovinu méně, než by bylo žádoucí.Podpořila jsem návrh EP, aby do konce roku 2025 byla na hlavních silnicích EU každých 60 km k dispozici alespoň jedna dobíjecí stanice pro elektromobily Totéž bude platit pro nákladní vozidla a autobusy, ale pouze na hlavních sítích TEN-T. Výjimka se uplatní zejména v oblastech s velmi nízkou hustotou dopravy. Rovněž jsem podpořila rychlejší a intenzivnější výstavbu vodíkových čerpacích stanic. Podařilo se prosadit, aby podél hlavních silnic EU byla zřízena vodíková čerpací stanice každých 100 km (Komise navrhovala 150 km), a to do konce roku 2027 (Komise navrhovala 2031). Evropské lidové straně se podařilo odvrátit návrh, aby členským státům byla ukládána sankce 1 000 EUR za nenainstalování dobíjecí stanice. Tento návrh odporoval principu subsidiarity. Výsledné znění vzejde z trialogu.

Podpořila jsem usnesení, které se zaměřuje na kulturní obnovu Ukrajiny a s tím spojenou solidaritou. Je nezbytné posílit právě podporu a solidaritu ve vztahu k ukrajinskému kulturnímu ekosystému. Útok na Ukrajinu je útokem na naši společnou evropskou identitu a naše hodnoty. Právě za ty nyní Ukrajinci bojují. Evropský parlament v usnesení vyzývá Komisi a členské státy, aby do humanitární pomoci, kterou EU poskytuje Ukrajině, zahrnuly naléhavé potřeby odvětví kultury a kulturního dědictví. Nadále vyzývá EU, aby ukrajinským kulturním aktérům, malým a středním podnikům, nevládním organizacím, místním kulturním aktivitám, univerzitám a občanské společnosti nabídla cílenou podporu při navrhování a vypracovávání plánu rekonstrukce a obnovy země. Evropský parlament zdůrazňuje nutnost zvýšit odolnost vůči budoucím krizím a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření mechanismu EU pro krizové řízení a obnovu, který by byl zaměřen konkrétně na kulturu, kulturní dědictví a tvůrčí odvětví.

Evropský parlament uznal Rusko za stát, který podporuje terorismus a používá teroristické prostředky. Stejně jako většina europoslanců jsem usnesení podpořila. Je to reakce na porušování základních lidských práv a válečné zločiny, které Rusko páchá na Ukrajině. Parlament svým prohlášením vydává jasný politický signál a vyzývá EU a členské státy, aby zavedly odpovídající právní rámec, do kterého zařádí Ruskou federaci. V usnesení mimo jiné vyzýváme ke zřízení zvláštního tribunálu, který se bude zabývat zločinem agrese Ruska vůči Ukrajině. Odpovědí na stupňující se teroristické činy proti obyvatelstvu Ukrajiny jsou také další sankce, a proto vyzýváme Radu k dokončení devátého sankčního balíčku. Agrese Ruska vůči Ukrajině není pouze útokem na jeden stát, ale také útokem na naše společné evropské hodnoty, za které Ukrajinci denně bojují.

Na plenárním zasedání jsem podpořila usnesení o výsledcích modernizace Smlouvy o energetické chartě. V době, kdy je třeba urychlit celosvětové investice do čisté energie, by modernizovaná Smlouva o energetické chartě poskytla nezbytný právní rámec, který by evropské energetické společnosti motivoval k investicím do obnovitelných zdrojů energie v ostatních smluvních státech. Mezi tyto státy patří mnoho rozvojových zemí, které budou při přechodu na čistou ekonomiku záviset na intenzivní mobilizaci soukromých investic. Podpořila jsem proto výzvu Komisi a členským státům, aby jako smluvní strany podpořily modernizaci Smlouvy o energetické chartě a ratifikovaly modernizovanou Smlouvu o energetické chartě. Nesoulad mezi postoji některých členských států ke Smlouvě o energetické chartě a jejich dvoustrannými investičními smlouvami, které nadále chrání investice do fosilních paliv, obsahují zastaralá ustanovení, jež jsou v rozporu s cíli a hodnotami EU, a neodkazují na jejich závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Na plenárním zasedání jsme odhlasovali usnesení o ochraně chovu hospodářských zvířat a velkých šelem v Evropě. Jedná se zejména o vlka šedého, medvěda hnědého, ryse ostrovida a rosomáka sibiřského. Usnesení reaguje na rostoucí populace velkých šelem v Evropě a širší dopad na venkovské komunity. Predátoři jsou stále odvážnější. Trpí tím hlavně zemědělství. Elektrické ohradníky a hlídací psi jsou sice užiteční, ale nestačí. Jsou také nákladní pro zemědělce, jejichž příjmy jsou již tak nízké. Tím, že nárůst populace těchto šelem je rychlý, je pro státní správu obtížné s dostupnými nástroji rychle a rozhodně jednat. Proto jsem podpořila výzvu Komisi, aby v souladu se směrnicí o stanovištích neprodleně navrhla změnu potřebnou k přizpůsobení jejich příloh novým vědeckým poznatkům, pokud jde o stav ochrany vlka, a to přeřazením druhu vlka z přísné ochrany na nižší úroveň, a aby kromě toho vypracovala postup pravidelného hodnocení, který umožní pravidelné změny úrovně ochrany populací druhů, jakmile bude dosaženo požadovaného stavu z hlediska ochrany. Je třeba pravidelně monitorovat populace velkých šelem, aby bylo možné strategicky plánovat ochranářské činnosti, uplatňovat preventivní programy ke snížení konfliktů a hodnotit výsledky všech opatření. Monitorování by mělo být založeno na spolehlivé metodice, na zapojení různých dotčených stran a jeho výsledky by měly být pravidelně sdělovány veřejnosti.

Evropským rokem mládeže chceme povzbudit mladé lidi, kteří v době pandemie COVID-19 přišli o mnoho příležitostí. Proto jsem podpořila usnesení o odkazu Evropského roku mládeže, který musí mít dlouhodobý odkaz za skutečné účasti mladých lidí. Mladí lidé představili řadu témat, která je třeba využít a následovat. V této souvislosti vyzývá Evropský parlament Komisi, aby Evropský rok mládeže prodloužila do příštího Dne Evropy 9. května 2023. Příkladem dobré praxe je závěrečná konference Evropského roku mládeže, která je spoluorganizována mladými lidmi, včetně jejího obsahu. Právě podněty mladých lidí je nutné respektovat a brát v potaz při vytváření nových politik. Jedním z nich je vytvoření společného rámce EU pro výchovu k občanství a Evropský parlament vyzývá Komisi k jeho vytvoření a poskytnutí potřebných nástrojů učitelům, kteří by se na jeho realizaci měli podílet. Dále vyzýváme Komisi, aby navrhla sdělení, v němž stanoví opatření navazující na evropský rok s cílem dosáhnout jeho cílů, podpořit nové iniciativy a umožnit jejich růst.

Podpořila jsem usnesení o situaci v oblasti lidských práv v souvislosti s mistrovstvím světa FIFA v Kataru. Evropský parlament vyjadřuje hluboké politování nad úmrtím tisíců migrujících pracovníků a nad zraněními, která utrpěli během příprav mistrovství světa. Katarská vláda uhradila obětem zneužívání mezd 320 milionů USD prostřednictvím tzv. fondu na podporu a pojištění pracovníků. Mnoho katarských pracovníků a jejich rodin bylo z jeho působnosti však vyloučeno, a proto Parlament vyzývá, aby byl fond rozšířen a zahrnoval všechny postižené.Evropský parlament však vítá dosavadní reformy, které katarské orgány učinily v oblasti zlepšení podmínek a práv pracovníků, ale vyzývá k úplnému provedení přijatých reforem. Úsilí Kataru o reformy a prosazování lidských práv musí pokračovat i po skončení mistrovství světa ve fotbale. V usnesení nesouhlasíme se skutečností, že volba Kataru jako pořadatele mistrovství světa neproběhla dostatečně transparentně a bez posouzení rizik. V tomto ohledu vítám, že FIFA přijala novou politiku pro dodržování lidských práv pro výběrová řízení mistrovství světa, která byla zavedena v souvislosti s pořádáním mistrovství světa v roce 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku. Prosazování hodnot lidských práv a demokracie musí být základním aspektem při udělování statusu hostitele sportovních akcí, a to i při výběru sponzorů.

Na plenárním zasedání jsem podpořila námitku proti návrhu Evropské komise ohledně opětovného povolení uvedení produktů z geneticky modifikované sóji A5547-127 (ACS-GMØØ6-4) na evropský trh. Jsem proti povolení dovozu v situaci, kdy evropští farmáři nesmí geneticky modifikovanou sóju pěstovat. V devátém volebním období přijal Evropský parlament již 29 námitek proti uvádění geneticky modifikovaných organismů na trh. Navzdory pokračujícím námitkám Parlamentu a navzdory tomu, že většina členských států hlasovala proti, Komise dovoz geneticky modifikovaných organismů do Unie nadále povoluje. To není udržitelné. V zemích mimo EU, kde je povoleno pěstování geneticky modifikované sóji, se nadto zvýšeně používá doplňkových herbicidů. To přináší rizika pro biologickou rozmanitost, bezpečnost potravin a zdraví pracovníků.

Podpořila jsem usnesení Evropského parlamentu o tématu „dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“. Venkovské oblasti představují přibližně 83 % celkového území EU a jsou domovem přibližně 137 milionů lidí (30 % populace EU). Čelí specifickým dlouhodobě nevyřešeným problémům a jejich jedinečný potenciál pro rozvoj a inovace není dostatečně uznáván. Venkovské oblasti jsou klíčové pro zajištění produkce a bezpečnosti potravin v EU, ochranu přírodních zdrojů, krajiny a biologické rozmanitosti, jakož i kulturního dědictví. Usnesení se zaměřuje na jejich ústřední úlohu při řešení hlavních současných společenských výzev, a to poskytováním ekosystémových služeb, zmírňováním změny klimatu, podporou udržitelné produkce potravin a umožněním digitálního přechodu. Usnesení zdůrazňuje, že pro zajištění blahobytu občanů evropského venkova je nejdůležitější komplexní přístup politik a opatření na úrovni EU v kombinaci s politikami a opatřeními na vnitrostátní a regionální úrovni. Kromě toho jsou klíčové při řešení zatím neřešených problémů, konkrétně úbytku a stárnutí obyvatelstva, menšího počtu kvalitních pracovních příležitostí, nedostatečného přístupu ke kvalitním službám obecného zájmu, klimatických a environmentálních tlaků, nižší konektivity a přístupu k inovacím. Z dlouhodobé vize se musí stát konkrétní a měřitelná skutečná strategie pro venkov na úrovni EU, včetně strategického dialogu o spolupráci s městskými oblastmi.

Evropský parlament podporuje kulturu a vidí ji jako velmi důležitou, nepostradatelnou součást našeho života. Kultura pomáhá zlepšovat duševní zdraví a stejně tak i výsledky ve vzdělávání. Kultura spojuje. Již v průběhu COVID-19 Evropský parlament vyzval k tomu, aby členské státy investovaly ze svého plánu investic minimálně dvě procenta do kultury. Provádění nové evropské agendy a společného sdělení navzdory nelehkým výzvám obstály. Je však důležité se zaměřit na dlouhodobou strategii pro kreativní a kulturní sektor. Evropský parlament žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření většího počtu partnerství, včetně označení „Evropského dědictví“. Zásadní roli v tomto úsilí má program Kreativní Evropa. Program však zůstává nadále podfinancován a je třeba zajistit odpovídající úroveň financování, a to společně s dalšími programy EU, jako je Erasmus+.

Zjištění případů korupce na půdě Evropského parlamentu bylo šokující pro všechny. Již v úterý Evropský parlament hlasoval o předčasném ukončení výkonu funkce místopředsedkyně Evy Kailisové. Dva dny na to Evropský parlament na zjištěné korupční problémy zareagoval usnesením, které především zavazuje k větší transparentnosti. Důvěra v Evropský parlament a orgány a instituce EU jako takové je zásadní pro fungování evropské demokracie. Evropský parlament tuto skutečnost reflektuje – pozastavuje veškerou práci na legislativních návrzích týkajících se Kataru, zavazuje se k zajištění plné transparentnosti, žádá o zavedení povinného rejstříku transparentnosti a vyzývá k vytvoření zvláštního výboru k odhalení nedostatků, jehož úkolem bude odhalit nedostatky transparentnosti. Parlament se také zavazuje k zavedení zákazu darů z třetích zemí na úrovni EU.

Evropský parlament ve svém usnesení uznává hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933 za genocidu ukrajinského lidu. Činy Ruska tehdy vyústily v miliony mrtvých Ukrajinců. Po 90 letech pokračuje Rusko ve své válečné agresi proti Ukrajině a používá praktiky, které patří do minulosti. Evropský parlament vyzývá v usnesení členské státy EU a třetí země, aby podporovaly informovanost o těchto událostech a dalších zločinech. Zároveň odsuzujeme manipulaci současného ruského režimu s historickou pamětí. Vyzýváme EU a její členské státy, veřejné a soukromé instituce a celou občanskou společnost, aby aktivně odsoudily a odmítly veškeré pokusy o zkreslování historických faktů nebo manipulaci veřejného mínění v Evropě prostřednictvím nepravdivého výkladu dějin.Slovy prezidenta Zelenského: „Evropa by měla dát co nejdůrazněji najevo, že v dějinách tragédií na našem kontinentu, v dějinách zločinů proti lidskosti spáchaných na naší zemi nezůstane jediná mezera.“

Hlasovala jsem proti usnesení o revizi nařízení upravujícího emise CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. Evropská komise předložila první návrh na revizi nařízení v červenci 2021. V říjnu 2022 dosáhly Parlament a Rada pod taktovkou českého předsednictví předběžné dohody o revidovaných cílech snižování emisí CO2. Oceňuji práci odvedenou českým předsednictvím při těchto jednáních, zejména prosazení možnosti revize nařízení a plnění jeho cílů v roce 2026. S kolegy z PPE jsem ale podporovala 90% ukončení prodeje nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory po roce 2035. Bohužel tento návrh byl již v červnu 2022 Parlamentem odmítnut. 100% zákaz prodeje nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory po roce 2035, který v dnešním hlasování Parlament podpořil, považuji za velmi riskantní. Hlavní důvody pro mé hlasování proti usnesení jsou nárůst cen ojetých a nových automobilů, ekologické problémy výroby a likvidace elektrobaterií, které navíc budeme muset dovážet z Číny, nevybavenost dobíjecími stanicemi v EU a riziko ztráty pracovních míst. Proti usnesení jsem také hlasovala v zájmu technologické neutrality: místo aby výrobci automobilů využili inovace a vědu při hledání nejúčinnějšího způsobu snižování emisí CO2, budou donuceni využívat pouze jednu konkrétní technologii.

Hlasovala jsem proti zprávě Evropského parlamentu, která požaduje ratifikaci Istanbulské úmluvy Evropskou unií. V první řadě se jedná o úmluvu Rady Evropy, ke které se připojují jednotlivé země. Evropská unie by měla respektovat princip subsidiarity a rozhodování členských států ve své vlastní působnosti. Většina zemí má již fungující legislativu proti domácímu násilí, včetně prevence, výchovy a vzdělávání. Úměra mezi ratifikací úmluvy a snížením násilí na ženách není prokázána. Turecko se dokonce stalo první zemí, která úmluvu ratifikovala, ale po čtyřech letech, v roce 2021, od ní odstoupila. Zásadně odsuzuji všechny formy násilí, včetně násilí páchaného na ženách. K boji proti těmto formám násilí ale Istanbulskou úmluvu nutně nepotřebujeme.

Podpořila jsem návrh na pokračování opatření na liberalizaci obchodu pro Ukrajinu po skončení platnosti nařízení (EU) 2022/870. Návrh by měl platit po dobu jednoho roku ode dne skončení platnosti stávajících opatření (tj. od 6. června 2023).Návrh stanoví: dočasné pozastavení všech cel pro dvě kategorie výrobků: a) ovoce a zelenina a b) zemědělské výrobky, dočasné nevybírání antidumpingových cel z dovozu pocházejícího z Ukrajiny a dočasné pozastavení uplatňování společných pravidel dovozu (ochranná opatření) na dovoz pocházející z Ukrajiny. I v tomto dočasném bezcelním režimu však musí být dodrženy podmínky stanovené právem EU, např. povinnost dodržet pravidla původu zemědělských produktů.Komise také může pozastavit dočasné preferenční zacházení a znovuzavést cla dle asociační dohody ve vztahu ke konkrétnímu zemědělskému produktu, pokud je takový produkt pocházející z Ukrajiny dovážen za podmínek, které nepříznivě ovlivňují trh Unie s obdobnými nebo přímo si konkurujícími produkty.Musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny a nemůžeme zavřít dveře sousedovi EU, který je v nouzi. A musíme si dávat pozor, aby Rusko nemělo prospěch z případných sporů o zákaz dovozu ukrajinského obilí.

Podpořila zprávu o implementaci právních předpisů EU týkajících se školních projektů. Projekty umožňují přístup ke zdravé a udržitelné výživě pro všechny děti bez ohledu na jejich socioekonomický status a učí je zdravým stravovacím návykům. Zároveň jsou velkou příležitostí obnovit vztah dětí k zemědělství. Potenciál projektů by mohl být ale ještě lépe využíván. Česká republika byla např. z důvodu nedostatku finančních prostředků nucena omezit cílovou skupinu dětí zapojených do projektu na základní školy.Jsem ráda, že se ve zprávě nezapomnělo na zapojení dětí s intoleracemi a alergiemi, ale nemyslím si, že rozšíření podporovaných produktů na rostlinné alternativy mléčných výrobků je správnou cestou. Proto jsem podpořila zejména navýšení rozpočtu a spravedlivé přerozdělení prostředků mezi účastníky projektů za účelem přidělení částek, které určité členské státy nevyužily, jiným, které se jeví ochotné a schopné využít více prostředků, než kolik jim bylo předběžně přiděleno. Zvýšení rozpočtu by umožnilo zvýšit četnost dodávek každý týden a prodloužit distribuční dobu na celý školní rok. Dále jsem podpořila zjednodušení administrativního procesu. Naopak jsem nepodpořila pozměňovací návrhy, které by zařadily rostlinné produkty jako alternativy k mléku, a požadavek, aby dodávané výrobky byly v souladu s příspěvkem EU k cílům Pařížské dohody.

Při hlasování o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě (IÚ) ve dvou vybraných oblastech jsem se zdržela a protože mé stanovisko k IÚ je záporné, vysvětlím, proč jsem se tentokrát „pouze“ zdržela a nebyla jsem proti. Jedná se jednak o oblast povinností orgánů EU a veřejné správy a druhou oblastí je justiční spolupráce v trestních věcech, azyl a zásada nenavracení. Důvodem proč jsem se zdržela je i to, že přistoupení EU v těchto omezených oblastech nevyvíjí tlak na členské státy k ratifikaci IÚ jako celku. Jsem přesvědčena, že ratifikace IÚ je zcela na členských státech a EU by měla respektovat princip subsidiarity. Chci zdůraznit, že zásadně odsuzuji všechny formy násilí, včetně násilí páchaného na ženách. Jsem však přesvědčená, že IÚ není jediný a nezbytný nastroj v boji proti těmto formám násilí. Naopak Česká republika je důkazem toho, že efektivní řešení lze přijímat i bez ní. Máme již dnes fungující zákony proti domácímu násilí, včetně prevence, výchovy a vzdělávání. Jednoduše je to tedy tak: oblasti, o kterých jsme hlasovali, se týkají vymahatelnosti práva a zlepšení ochrany obětí trestných činů. Zde se domnívám, že spolupráce na úrovni EU má smysl, i když bychom se i zde bez IÚ obešli. To jsem se snažila vyjádřit i svým hlasováním.

Na plénu Evropského parlamentu jsem hlasovala proti námitce proti uvádění produktů obsahující geneticky modifikované organismy (GMO) na evropský trh. Pro rozsáhlé pěstování bavlny v EU nejsou podmínky, proto ji musíme do EU dovážet. V případech, kdy na plénu rozhodujeme o dovozu geneticky modifikovaných plodin a výrobků, ale obvykle hlasuji pro námitky proti takovým dovozům – jedná se o plodiny a výrobky, které totiž u nás v EU pěstovat můžeme, např. sója, řepka olejka apod. Proč tyto námitky podporuji, přestože nejsem proti geneticky modifikovaným plodinám?Zatímco do EU jsou GMO plodiny stále dováženy, v EU je jejich pěstování díky obrovské administrativní zátěži spojené s povolením pěstování téměř nemožné. Diskriminujeme tak naše evropské zemědělce. Vyzývám proto dlouhodobě Evropskou komisi, aby změnila legislativu a umožnila nové šlechtitelské postupy, zejména pak nové genomické techniky (NGT). Ve srovnání s GMO jsou NGT vědecky pokročilejší, bezpečnější a přesnější. Naším cílem by mělo být, abychom používali nejmodernější vědecké poznatky. Bohužel ale využívání NGT v Evropě není zatím dovoleno a netrpělivě čekáme na legislativní návrh, který Evropská komise přislíbila předložit v červnu 2023.

Podpořila jsem zprávu o revizi systémů zeměpisných označení EU u zemědělských produktů a potravin, vín a lihovin. Zpráva zaujímá vyvážený a pozitivní přístup k otázkám důležitým pro vinařské odvětví, jako je celkové řízení systému zeměpisných označení EU a ochrana poskytovaná zeměpisným označením. Důrazný postoj proti delegování pravomocí na EUIPO, pokud jde o specifikace vinařských výrobků, vítám. Je tomu tak proto, že zeměpisná označení jsou mnohem více než jen právo duševního vlastnictví, jsou nástrojem politiky rozvoje venkova a zemědělské politiky. Stínový zpravodaj PPE navrhl kompromisní balíček, který z oblasti působnosti tohoto nařízení vylučuje víno – i tento kompromisní balíček jsem podpořila.

Podpořila jsem usnesení o porušování právního státu a základních práv v Maďarsku a zmrazení finančních prostředků EU. Evropská unie je založena na společných hodnotách, které jsou nezbytné pro její funkčnost a jednotu. Dlouhodobé porušování právního státu Maďarskem již nelze dále tolerovat. Je třeba si uvědomit, že Evropská unie je silná pouze tak jako její nejslabší článek. Respektování právního státu má klíčový význam pro správné fungování vnitřního trhu v rámci EU. Zneužívání práva veta Maďarskem v Radě má závažné důsledky na klíčová rozhodnutí EU. Maďarsko využilo tuto zdražovací taktiku k odložení vstupu Finska a Švédska do aliance NATO nebo poskytnutí finanční pomoci Ukrajině.Čerpání evropských finančních prostředků je podmíněno dodržováním základních hodnot, včetně svobody médií a akademické svobody, které jsou momentálně ohroženy. Žádáme však Komisi, aby nalezla způsob, jak zajistit, aby se finanční prostředky EU dostaly k občanům, podnikům, regionálním a místním orgánům a nevládním organizacím v Maďarsku. Rovněž žádáme Radu, aby co nejdříve přijala vhodná opatření, která zajistí plynulý průběh předsednictví v roce 2024 a zachování kontinuity legislativní agendy.