[ParlTrack]

Revize legislativy o perzistentních organických znečišťujících látkách je nezbytným krokem k naplnění mezinárodních úmluv týkajících se bezpečného nakládání s nejnebezpečnějšími látkami, které lidstvo zná. Pro návrh jsem hlasoval, jelikož díky němu dojde eliminaci vysoce toxických a bioakumulativních látek decaBDE a chlorovaných parafinů s krátkým řetězcem. Dochází též ke snížení koncentračních limitů pro sumu zpomalovačů hoření, což je beze sporu krok k větší ochraně veřejného zdraví a životního prostředí. Mrzí mě však, že ostatní kolegové nebyli nakloněni zrušení recyklačních výjimek pro bromované zpomalovače hoření, které se při výrobě hraček v třetích zemích dostávají do výroby a vrací se na unijní trh. Recyklace plastů je nezbytná, ale ne za cenu toho, že kvůli ní budeme mít kontaminované dětské hračky, kuchyňské pomůcky, krabičky na potraviny a jiné plastové produkty. Pokud chceme zaručit nezávadnost materiálů, které recyklujeme, musíme v prvé řadě eliminovat množství toxických látek v primárních produktech. Stále více jsem rovněž přesvědčen o tom, že ochrana životního prostředí je jedním z aspektů, který musíme brát stále více v potaz v partnerských dohodách se třetími zeměmi.

2016/11/22

Dostat rezoluci o látkách narušujících hormonální funkce na plénum Evropského parlamentu bylo dlouhodobým cílem naší politické skupiny Socialistů a demokratů. Proto jsem ji podpořil, a to včetně pozměňovacích návrhů naší frakce, které mají zpřísnit kontrolu těchto velmi nebezpečných látek včetně těch, u kterých existuje podezření, že vyvolávají nepříznivé účinky na reprodukci (neplodnost, nádorová onemocnění, malformace), metabolické procesy, funkci štítné žlázy či mozku. Již řadu let tlačím na to, aby se k nim přistupovalo stejně jako k látkám karcinogenním či mutagenním a aby byla zaručena větší ochrana evropských občanů před jejich expozicí v produktech denní spotřeby. Naše rezoluce je jasnou výzvou na Komisi, aby nejpozději do června 2020 přišla s legislativními návrhy, které zajistí, že budeme lépe chráněni před výskytem EDC v kosmetice, v potravě či v dětských hračkách. Již řadu let čekáme na účinnou strategii proti EDC a stále jsme se nedočkali strategie pro netoxické životní prostředí, kterou měla vypracovat do roku 2018. Každý den nečinnosti vypovídá o její nezodpovědnosti. Je načase začít proti obsahu těchto látek v našem vlastním životním prostředí aktivně bojovat. Nerad bych se dočkal toho, že nás budou endokrinní disruptory pomalu zabíjet. Možná ne každého zvlášť, ale jako biologický druh.

2016/11/22

Evropská unie se nachází v historickém momentu. Nejen z důvodu brexitu, ale zejména proto, že začíná docházet k parlamentnímu vyjednávání o podobě jejích politik. Začínají se formovat odpovědi na to, s jak velkou mírou kohezního spolufinancování budou moci počítat slovenské regiony, jestli se čeští zemědělci budou muset obávat povinného zastropování nebo jestli se evropští vědci budou moci radovat z lepšího přístupu k unijním financím. Zatímco Rada, tedy evropští ministři financí, neumí nic jiného než škrtat, Evropský parlament zaujal zodpovědné stanovisko. Svým hlasem jsem potvrdil, že nedopustím zásahy, které by měly přímý a negativní vliv na občany a naše prostředí. Konkrétně jsem hlasoval pro zvýšení prostředků Evropského sociálního fondu o 17 miliard EUR, zamezení škrtu Kohezního fondu s neakceptovatelnou výší 45 %, větší podporu malých a středních podniků, zdvojnásobení prostředků výzkumného programu Horizon Europe i programu na ochranu životního prostředí LIFE. Jsem přesvědčen o tom, že musíme zvýšit investice do mladé generace. Podpořil jsem proto i ztrojnásobení velikosti studentského programu Erasmus+. Těší mě, že většina mých kolegů zaujala identické stanovisko a hlasovala pro zachování stejné výše rozpočtu zemědělské a regionální politiky jako i v tomto období. Jestli chceme silnou a zdravou Evropu, musíme jí dát nástroje, které k tomu potřebuje.

2016/11/22

Všeobecná deklarace lidských práv říká, že právo na vzdělání mají všichni. Jen těžko si proto lze představit, že v roce 2015 nemělo přístup ke vzdělávání až 264 milionů dětí ve školním věku. Podpořil jsem usnesení o rozvojové pomoci EU v oblasti vzdělávání, protože považuji vzdělávání za ústřední bod rozvoje. Shledávám nutným, aby Evropská unie a její členské země co nejdříve zajistily potřebnou výši financování a postaraly se tak o skutečný hospodářský a společenský posun v rozvojových zemích. Subsaharská Afrika v tomto kontextu bohužel představuje jasný příklad zanedbání, a to jak domácí politiky, tak i té zahraniční. Jinak si nejde vysvětlit, že elektřina byla zavedena do pouhé jedné čtvrtiny škol, a že více než polovina škol nemá přístup k pitné vodě. Jsem si vědom, že investice do vzdělávání v rozvojových zemích je komplexním tématem. V současnosti ještě zhoršeným uprchlickými vlnami. Neznamená to ale, že bychom na děti z řad uprchlíků a vysídlených osob mohli zapomínat. Právě naopak. Nesmíme dopustit, aby nestabilita a konflikty produkovaly početné ztracené generace, které se nebudou moci podílet na znovuobnovení své země, regionu či sousedství. Máme teď možnost ukázat, co je skutečná solidarita. Chtěl bych proto apelovat na ministry financí, navyšme pomoc a zajistěme potřebnou kvalitu.

2016/11/22

Digitalizace se stala jedním ze symbolů současného rozvoje. Tento trend se neomezuje pouze na vyspělé země, ale začíná přesahovat i do méně rozvinutých zemí. Považuji proto za primární, aby došlo co nejdříve k nápravě toho, že mnoho lokalit a skupin v rozvojových zemích zaostává v jejím využití. Digitalizace představuje nástroj, který by měl doplňovat zajištění základních lidských potřeb občanů a který by měl být začleněn do národních strategií členských států pro rozvoj. Hlasoval jsem pro usnesení o snižování chudoby pomocí technologií, protože je extrémně důležité, aby i děti v méně vyspělých zemích v průběhu své školní docházky nabyly digitální gramotnost a zvýšily tak svůj budoucí pracovní potenciál. Vítám plán vnějších investic EU, protože věřím, že může pomoci v řešení místních potřeb, finanční inkluzi a vytváření důstojných pracovních míst. Může také pomoci přemostit digitální propast, kterou teď pociťujeme. Jakožto environmentalista považuji za důležité a hlasoval jsem pro ustanovení, které má za cíl snížit ekologický odpad spojený s digitalizací pomocí rozvoje účinného využívání zdrojů. Možná to není pro mnoho lidí zřejmé, ale digitální technologie za sebou zanechávají významnou ekologickou stopu. Podíl digitálních emisí na celkových emisích CO2 představuje zhruba 2–5 %. Environmentální zátěž plynoucí z digitalizace by proto měla být co nejmenší.

2016/11/22

. – I v českých médiích jsme mohli zaznamenat případy, kdy velké obchodní řetězce účtovaly dodavatelům potravin – většinou malým a středním zemědělcům – poplatky za vystavení jejich zboží, rušily objednávky ve chvíli, kdy již nebylo možno prodat zboží někomu jinému, či několik měsíců zadržovaly platbu za odebrané zboží. Všechny tyto postupy budou touto směrnicí na evropské úrovni zakázány, což považuji za významný krok pro ochranu menších podnikatelů a zabránění monopolizace trhu s potravinami. Jedině tak lze zaručit, že spotřebitelé budou mít vždy možnost zvolit i zdravější, kvalitnější či udržitelněji vyráběné potraviny. Návrh předložený Komisí jednoznačně vítám, přesto jsem podpořil některé změny, zejména zavedení unijní sítě pro prosazování této směrnice, neboť velké obchodní řetězce zpravidla nepůsobí pouze na úrovni jednoho členského státu, a je tudíž důležité koordinovat společný postup vůči jejich nekalým obchodním praktikám. Dále jsem podpořil ustanovení umožňující podávat stížnosti zahraničním orgánům prostřednictvím vnitrostátních orgánů, bez kterého by bylo nutno podávat stížnost například k německému orgánu v němčině, což by mohlo bránit zejména malým zemědělcům v podání stížnosti, ačkoliv právě malí podnikatelé bývají dotčeni nekalými obchodními praktikami nejvíce. V neposlední řadě jsem podpořil stanovení třicetidenní lhůty pro vyrozumění stěžovatele a šestiměsíční lhůty pro uzavření vyšetřování, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům.

2016/11/22

. – V návaznosti na zrušení směrnice 2001/82/ES o veterinárních léčivých přípravcích bylo nutno promítnout změny do souvisejících nařízení. Nejdůležitější změnou navrženou Komisí byla úprava financování Evropské agentury pro léčivé přípravky, konkrétně hrazení nákladů na její činnost subjekty, které žádají o registraci přípravků. Struktura a výše poplatků měla být stanovena Komisí v prováděcím aktu bez dalšího zapojení Evropského parlamentu. Evropská agentura pro léčivé přípravky zajišťuje vědecké hodnocení, dohled a kontrolu bezpečnosti humánních i veterinárních léčivých přípravků, kromě toho se podílí na vyhodnocování žádostí o registraci a pobídkami usnadňuje vývoj nových léků. Tuto činnost Evropské agentury pro léčivé přípravky považuji za velmi důležitou. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě upozorňuji na nedostatečné financování evropských agentur v porovnání s narůstajícími povinnostmi, podpořil jsem návrh, aby výše poplatků byla stanovena standardním zákonodárným procesem se zapojením Evropského parlamentu, a budu prosazovat zavedení takové struktury poplatků, která umožní agentuře zodpovědně vykonávat všechny povinnosti, které jsou jí svěřeny. Podobně budu postupovat i v případě projednávání financování dalších evropských agentur, které plní nenahraditelnou funkci při koordinaci členských států a přípravě evropské politiky, ale jejich rozpočet tvoří pouze 0,8 % celkového rozpočtu Evropské unie.

2016/11/22

. – Legislativa o veterinárních léčivých přípravcích je obrovským krokem v boji proti AMR, jelikož zakazuje preventivní používání medikovaných krmiv. Široké používání antibiotik vede k rezistenci, která je dnes jednou z největších hrozeb pro světové zdraví. Téměř každý ví, že by se neměla antibiotika používat „na každou horečku“ a měla by se „dobrat do konce“, ale o vlivu rutinního používání antibiotik v zemědělství se veřejně moc nemluvilo. Úplný zákaz preventivního používání považuji za důležitý krok k ochraně veřejného zdraví. Kromě toho jsem podpořil ustanovení zavádějící předběžnou opatrnost, dle kterého bude nutno prokázat bezpečnost veterinárních léčivých přípravků a jejich dopady na životní prostředí před uvedením na trh. Oproti návrhu Komise budou také muset být testy na zvířatech navrženy tak, aby nezpůsobovaly bolest, utrpení nebo stres zvířat, a kde je to možné, měly by být testy na zvířatech nahrazeny alternativními postupy. Z dalších změn považuji za nejdůležitější to, že prevence onemocnění by se měla řešit řádnou hygienou a správnými postupy v oblasti chovu. Preventivní ošetření za použití antimikrobiálních látek by mělo být regulováno přísněji a doporučeno pouze v jasně vymezených případech. Antimikrobiální látky by neměly být dostupné ve veterinárním odvětví, aby byla co nejdéle zachována jejich účinnost při léčbě infekcí u lidí.

2016/11/22

. – V EU se nachází 13,7 milionu farem. V intenzivním hospodářství, které se bohužel stává v evropských zemích standardem, se snáze šíří nemoci. Snaha o maximalizaci produkce vede k širokému používání medikovaných krmiv s obsahem antimikrobiálních látek nebo antiparazitik. Dosud nebylo dostatečně upraveno, za jakých podmínek mohou být medikovaná krmiva vyráběna, transportována či likvidována. Mnou podpořené nařízení zajistí bezpečnější výrobu a nakládání s medikovanými krmivy, zejména hygienickou výrobou a používáním, zabráněním kontaminaci, stanovením pravidel pro měřicí a míchací zařízení, kontrolováním jakosti a jasným označováním produktů. Oproti návrhu Komise jsem také podpořil pozměňovací návrhy, které ukládají povinnost uplatňovat preventivní opatření před používáním medikovaného krmiva, například izolování nemocných zvířat či udržování takové hustoty chovu, která nezvyšuje riziko přenosu onemocnění. Dále jsem podpořil stanovení povinnosti zajistit rovnoměrnou distribuci veterinárního přípravku v krmivu tak, aby každé zvíře mělo přístup ke stejnému množství léčivého přípravku a ve správném množství, aby byla léčba účinná. Také jsem podpořil pozměňovací návrh zavádějící celoevropský systém sběru údajů o objemu veterinárních léčivých přípravků použitých v krmivech, neboť dosud nebylo možné monitorovat objem takto používaných veterinárních přípravků, a bez dostatečných informací nelze provádět vhodnou koordinaci a regulaci používání medikovaných krmiv.

2016/11/22

Zvykli jsme si na to, že máme maso na talíři téměř každý den a že se tak stalo nedílnou součástí naší standartní diety. Na co jsme si ale nezvykli, je kontrolovat, odkud pochází a za jakých podmínek chov probíhá. Věřím, že by hodně lidí překvapilo, kdyby navštívilo evropské průmyslové chovy brojlerů. Věřím také, že by si spousta z nich po této návštěvě konzumaci masa rozmyslela. Hlasoval jsem pro usnesení „Životní podmínky zvířat, používání antimikrobiálních látek a dopad průmyslového chovu kuřat na životní prostředí“, protože je potřeba, aby členské země zajistily, že i podmínky chovu zvířat odpovídají 21. století. Dlouhodobě upozorňuji na to, že zisk je jedna věc, ale dlouhodobé dopady na životní prostředí a zdraví je věc druhá. Mám na mysli preventivní používání antibiotik ve velkochovech, které považuji za větší problém než nesprávné užívání antibiotik občany. Členské země se musí vypořádat se situací, kdy i s pomocí antibiotik dochází k tzv. bleskovému vyhnání kuřat do maximálně možného objemu, za které platí spotřebitelé svým zdravím, zatímco se národní rozpočty lámou pod tíhou výdajů na zajištění slušné úrovně zdravotnických služeb. Antimikrobiální rezistence už bohužel není pojmem ze sci-fi filmu. Je to realita, za kterou každým rokem platí 25 tisíc Evropanů daní nejvyšší.

2016/11/22

Několik posledních dekád bylo ve znamení vývoje mnoha druhů plastů a výrobků z nich, které nám značně usnadnily život. Vytvořili jsme ovšem svým způsobem dobu plastovou. Dnes je za jeden rok odhozeno do moří a oceánů neuvěřitelných 8 milionů tun plastu. Hlasoval jsem pro zprávu o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, protože nastal čas převzít odpovědnost za naše aktivity a jejich důsledky. Zatímco my použijeme jednu PET láhev během několika minut a následně ji zahodíme, přírodě trvá více než sto let, než se podobný výrobek rozloží. Mezitím se ale může stát smrtelnou nástrahou pro několik živočichů. Nelze už dále akceptovat, že svou lhostejností a lehkomyslností ničíme nejen mořský život, ale doslova planetární ekosystém. Nastal čas zastavit proces, kdy průměrně každou minutu dochází k vysypání plastového odpadu o objemu jednoho nákladního vozidla do našich moří. Nejedná se o trest pro producenty. Jedná se o zapojení ohleduplnosti do našich výrobních a spotřebitelských procesů a návyků. Alternativy existují. Jejich využitím zabezpečíme i ochranu vlastního zdraví, na kterém se plasty a jejich mikročástice podepisují.

2016/11/22

Pitná voda je základní podmínkou pro důstojný a zdravý lidský život. Přístup k ní by proto měl patřit k základním právům států 21. století. Hlasoval jsem pro zprávu o jakosti vody určené k lidské spotřebě, protože spolu s 1,8 milionem Evropanů věřím, že je potřeba zajistit optimální přístup k ní. Není možné akceptovat, aby ohrožené a marginalizované skupiny občanů Evropské unie byly jakkoliv vyloučené. Podpořil jsem svým hlasem také, aby docházelo k přísnému monitorování kvality. Nikdo snad nechce, aby pitím vody narušil svůj hormonální systém do takové míry, která povede ke karcinogenním procesům. Jsem proto moc rád, že naše skupina zajistila, aby v tomto ohledu byly tři látky fungující jako hormonální disruptory zařazeny mezi formální sledované hodnoty. Považuji za nezbytné, aby došlo ke zvýšené kontrole plastových mikročástic. To, že i vědecké studie potvrzují existenci mikroplastů v našem těle a stolici, je důkazem, že už je za pět minut dvanáct. Mám velmi málo pochopení pro to, že mí pravicoví kolegové zprávu nepodpořili ve znění, které by znatelně zlepšilo životní podmínky našich obyvatel. Svým přístupem jen potvrdili, že Evropany dělí na ty, kteří si pitnou vodu můžou dovolit, a ty, pro které voda zůstává nedostupným luxusním zbožím.

2016/11/22

Plasty jsou hodnotným materiálem za předpokladu, že je vyrábíme, používáme a likvidujeme zodpovědným a udržitelným způsobem. Právě v tom naše společnost selhává, což má za následek zamoření životního prostředí. Přesně o tom hovoří i návrh zprávy o strategii pro plasty, jejíž přijetí jsem podpořil. Jsem rád, že se problematika plastů v posledních letech dostala vysoko v politické agendě, jelikož nelze používat větší a větší množství plastu a předstírat, že se nás jeho osud po vyhození netýká. To nám ostatně připomněla i stopka ze strany Číny, která již déle nechce přijímat evropský odpad. Naší zhýčkaností však neškodíme jen přírodě kolem nás, ale i sobě samým. Problém nespočívá pouze v plovoucím ostrovu z plastů uprostřed Tichého oceánu, jehož fotografie plní titulky médií, ale i v tisících tun mikroplastů, které nevědomky pijeme a dýcháme. Znečištění plasty bez společné strategie nevyřešíme. Tu však musí provázet osvěta a celková změna spotřebitelského chování. Lepší než jakýkoliv systém recyklace je odpad vůbec nevytvářet. Společná strategie proto nemá za cíl pouze stimulovat recyklaci, ale i hledání nových řešení, jak prodloužit životnost plastových produktů. Jedná se o ambiciózní cíle, jejichž dosažení bude vyžadovat dostatek finančních zdrojů. Vyjednávání víceletého finančního rámce EU v současnosti představuje příležitost vykročit správným směrem.

2016/11/22

Osobně již řadu let volám po vzniku nové evropské strategie omezení AMR. Vítám proto tuto zprávu, která upozorňuje na mezery v naší spolupráci a připomíná, že antibiotika byla vyvinuta jako „poslední záchrana“. Průzkumy bohužel ukazují, že mezi veřejností existuje malé povědomí o správném užívání antibiotik. Lidé tak mnohdy sahají po zásobách nedobraných antibiotik, navíc v případě nemocí, na které antibiotika vůbec nezabírají. Ještě nebezpečnějším je ale používání antibiotik ve velkochovech jako preventivní opatření vzniku infekcí. Nejedná se o ochranu zvířat, ale zcela zbytečné dopování antibiotiky, která postupně ničí jejich zdraví a dostávají se do naší potravy. Je třeba podniknout další kroky, abychom zastavili dosavadní praxi, kdy antibiotika nahrazují špatné hygienické a životní podmínky. Nizozemí, kde se v posledních letech podařilo snížit jejich používání v chovech o 2/3, je jasným důkazem, že je to možné. Používat antibiotika ke stimulaci růstu jsme v Evropské unii zakázali již v roce 2006. Jsem rád, že se Evropský parlament nyní postavil za to, aby stejný standard platil i na produkty ze třetích zemí. V neposlední řadě také konečně začínáme řešit vliv některých pesticidů na rozvoj antimikrobiální rezistence. Příkladem za všechny je hojně používaný glyfosát, který byl původně patentován i jako antibiotikum.

2016/11/22

Jednotný trh, kvalitní produkty a pružné ceny: pravděpodobně asi nějak takto si budoucí vnitřní trh Unie představoval kdysi jeden z otců evropské integrace. Jacques Delors, který pevně věřil v principy tržní ekonomiky, by dnes byl asi hodně překvapen, kdyby viděl, jak dlouho byli a jsou evropští spotřebitelé vystaveni situaci, kdy jsou na první pohled identické produkty prodávány v některých zemích ve snížené kvalitě a častokrát za vyšší cenu. Podpořil jsem usnesení své kolegyně, jelikož není možné akceptovat, že jsou evropští spotřebitelé rozděleni na dvě skupiny. Dalo by se říci na tu lepší a na tu horší, která akceptuje horší výrobky a potraviny. Gratuluji Olze Sehnalové. Přijetím usnesení dal Evropský parlament jasně najevo, že tento problém na vnitřním trhu existuje. Dal také najevo, že stojí na straně spotřebitele, který by za žádných okolností neměl být obelháván výrobci. K uznání tohoto problému vedla dlouhá cesta. Ještě delší cesta ale povede k nalezení optimálního řešení této palčivé situace. Bude těžké odpovědět, které standardy či složení jsou ty správné a který výrobek je právě ten referenční. Věřím však, že výsledek této dlouholeté snahy povede k úspěšnému výsledku, kdy nebude docházet k obcházení právních předpisů ani poškozování evropských spotřebitelů.

2016/11/22

V Evropské unii se nemůžeme bavit o zmírňování klimatických problémů a přitom zavírat oči před devastací lesů na druhé straně zeměkoule. Součástí našich debat musí být i to, jaké důsledky má naše spotřebitelské chování na třetí země. Nejedná se pouze o problém expanze plantáží palmového oleje, ale i nárůst konzumace sójových produktů či avokáda. Výsledkem je půdní eroze, úbytek vody, znečištění pesticidy, ale i sociální konflikty a nucené přemísťování obyvatel. Z tohoto důvodu jsem podpořil zprávu své kolegyně, která volá po vypracování akčního plánu EU proti znehodnocování lesů, který by vycházel ze spolupráce s komunitami obyvatel v zemích původu. Některé země vidí ve výsadbě monokultur nebo neregulované těžbě dřeva jedinou perspektivu svého hospodářského růstu. V konečném důsledku však z obchodu s vyspělými zeměmi těží pouze hrstka vlastníků, zatímco většina obyvatel přichází o kontrolu nad svým územím a přírodními zdroji. Evropská unie disponuje množstvím nástrojů, jak situaci změnit, aby produkty, které dovážíme, byly vyprodukovány v souladu s udržitelnými postupy. Neodmyslitelnou součástí naší rozvojové pomoci by proto měla být i podpora odbornosti a zavádění agroekologických postupů, které pomůžou obnově původních ekosystémů. V druhé řadě musíme zajistit transparentnost celého dodavatelského řetězce, aby bylo možné vysledovat původ dovezených komodit.

2016/11/22

Návrh nařízení o evropské občanské iniciativě je vítanou změnou k usnadnění sběru podpisů pro její spuštění i ke zvýšení transparentnosti jejího průběhu. Zprávu jsem podpořil z několika důvodů. V prvé řadě oceňuji požadavek na organizátory, aby podávali zprávy o všech zdrojích financování kampaně. To je důležité pro prevenci zneužití tohoto demokratického nástroje partikulárními zájmy, které disponují dostatečnými financemi i kapacitami. V druhé řadě také to, že bude veřejné slyšení, které se při příležitosti zveřejnění iniciativy pořádá na půdě Evropského parlamentu, nově online dostupné na internetových stránkách. Díky této změně bude obsah diskuze přístupný občanům ze všech členských států, nikoliv pouze bruselským rezidentům. Zavedení finančního programu, který by přispíval k financování technické nebo právní podpory přispěje k větší inkluzivitě pro znevýhodněné skupiny, čímž sníží břímě spojené s náročností celého procesu. Občanská iniciativa je ve svém principu pozitivním nástrojem, zkušenosti z proběhlých kampaní však ukázaly, že je potřeba změnit její nastavení, aby občané, kteří stáli za úspěšnou kampaní, nemluvili do prázdna. V minulosti totiž Komise nebyla na základě úspěšné kampaně povinna návrhy občanů převést do právního aktu, což se mění s novým nařízením, kdy bude do jednoho roku muset předložit legislativní akt.

2016/11/22

Rozpočet Evropské unie na rok 2019 je posledním rozpočtem současného volebního období. Měl by řešit na aktuální priority a problémy, které nejvíce tíží naše občany. Hlasoval jsem, aby se zástupci Parlamentu v rámci vyjednávání s Radou zaměřili na udržitelný hospodářský růst, inovace, konkurenceschopnost a bezpečnost. Podpořil jsem výzvu zlepšit metodiku pro sledování výdajů na biologickou rozmanitost, která nyní není dostatečná a o jejíž začlenění do zprávy jsem se v rámci Rozpočtového výboru zasadil. Považuji za nešťastné, že Komise navrhla, aby celkové výdaje do této oblasti poklesly z 8,3 na 8,2 % rozpočtu. To je selhání Komise od svého závazku zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb do roku 2020. Udržitelnosti nedosáhneme, aniž bychom byli schopni ochránit náš vlastní kontinent. Lituji, že nejsou na odpovídající úrovni výdaje související s klimatem, a ačkoliv jsem pro zprávu hlasoval, jsem z pohledu koordinátora ve zvláštním výboru pro postup pro povolování pesticidů velmi zklamán, že Rozpočtovým výborem neprošlo zdůraznění potřeby zajistit dostatečné prostředky pro agenturu EFSA. Musíme si uvědomit, že nezávislosti a správného fungování agentury nedosáhneme bez dostatku financí.

2016/11/22

Program na podporu strukturálních reforem byl původně vytvořen k posílení kapacity členů eurozóny provádět reformy a posílit jejich hospodářskou, sociální a územní soudržnost, konkurenceschopnost, udržitelný růst a pracovní místa. Hlasoval jsem pro přijetí této zprávy, protože považuji za důležité, aby do programu nebyly zahrnuty jen členské státy eurozóny, ale aby pojmul i země, které se na společnou měnu teprve připravují a také musí provést potřebné změny. Podpořil jsem, aby byl v tomto ohledu rozpočet nástroje zvýšen o téměř 80 milionů EUR a bylo možné použít i prostředky věnované na technickou pomoc v rámci regionální politiky. Zatímco Česko bylo v minulých letech schopno dosáhnout poměrně velkého konvergenčního pokroku, několik z dalších 6 zemí, které se k přijetí eura také zavázaly, mělo s hospodářským růstem značný problém. Hlasoval jsem pro to, aby každá země měla přístup k pomoci šité na míru a přizpůsobené jejím podmínkám. Podpořil jsem, aby byl v rámci programu kladen větší důraz na ochranu životního prostředí, sociální politiku a boj proti daňovým podvodům. Vzhledem k tomu, že hospodářská konvergence Evropské unie je založená na aktivním zapojení regionálních celků, podpořil jsem zapojení regionálních a místních orgánů do konzultace při přípravě reforem. Věřím, že jedině tak dosáhneme jednotného přístupu akceptovaného všemi úrovněmi.

2016/11/22

Evropská unie v roce 2017 hospodařila s přebytkem ve výši 555,5 milionu EUR, ke kterému přispělo několik faktorů. Těmi byly vyšší výnosy úroků z prodlení a pokut, kurzové rozdíly a bohužel také nevyčerpané výdaje ve výši 383,4 milionu EUR. Hlasoval jsem pro přijetí zprávy o opravném rozpočtu č. 2/2018, jelikož se jedná o standardní postup, jak zajistit vyrovnanost evropského rozpočtu. Považuji nicméně za politováníhodné, že přebytek je z větší části založen na neschopnosti členských zemí zajistit včasné čerpání fondů pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost. V tomto kontextu je nutné podotknout, že přebytek by byl mnohem vyšší, kdyby už v roce 2017 nedošlo ke snížení platebních prostředků pro soudržnost o téměř 8 miliard EUR. Byl bych také velmi rád, kdyby částky vybrané na pokutách uložených za narušení hospodářského soutěže v Evropské unii nebo ve spojitosti s pozdními platbami byly automaticky převedeny do evropského rozpočtu a staly se jeho přirozeným zdrojem. Loni v tomto kontextu bylo vybráno až 3,3 miliardy EUR. Členské země namísto toho, aby tyto prostředky využily na programy, které se u Evropanů těší nadmírou poptávky a úspěšnosti, jako například Horizont 2020, LIFE či Erasmus+, prostředky jednoduše a velmi neprozíravě používají na snížení svých finančních závazků.

2016/11/22

V rámci Unie se pravidelné statistiky o struktuře zemědělství v EU provádí od počátku společné zemědělské politiky a je to nezbytný nástroj pro její správné nastavení i pro řadu souvisejících oblastí, jako je životní prostředí či rozvoj venkova. Tyto statistiky musí reflektovat technologický rozvoj i nové výzvy, kterým společná zemědělská politika čelí. Statistická šetření nesmí představovat neúměrnou zátěž a náklady pro zemědělské podniky i vnitrostátní orgány členských zemí. Zároveň by mělo dojít k sjednocení požadovaných údajů tak, aby odpovídaly cílům jejich sběru, tj. zajistily včasné a relevantní informace. Prostor pro zlepšení nabízí i načasování sběru dat tak, aby před každou reformou zemědělské politiky byly dostupné aktuální informace. Jen díky zaznamenávání údajů z hlediska různých aspektů, jako jsou stáří zemědělců, využívání půdy, demografické změny aj., bude možné navrhovat opatření, která budou reflektovat skutečné potřeby unijního zemědělství, zemědělské komunity i ostatních politik, která se na tu zemědělskou přímo či nepřímo vážou.

2016/11/22

Kohezní politika je jednou ze základních evropských politik a v současnosti zároveň největším investičním nástrojem Evropské unie. Považuji za přirozené, aby došlo k zajištění souladu všech finančních programů určených na zvýšení soudržnosti a cílů konceptu evropského oběhového hospodářství. Hlasoval jsem pro usnesení o politice soudržnosti a oběhovém hospodářství, jelikož podporuji zvýšení odolnosti a konkurenceschopnosti evropských regionů a měst, vytvoření zelených pracovních míst a zvýšení kvality života místních společenství. Podpořil jsem, aby Komise vytvořila metodiku monitorování, která v rámci nové kohezní politiky 2021–2027 umožní lépe sledovat její přidanou hodnotu v realizaci oběhové ekonomiky. Jsem přesvědčen o tom, že je nutné, aby došlo k lepšímu provázání a vykazování aktivit zaměřených na změnu klimatu. V tomto ohledu jsem hlasoval také pro navýšení výdajů spojených s adaptací a mitigací do roku 2030. Pokud dojde ke schválení návrhu víceletého finančního rámce 2021–2027 ve znění navrženém Komisí, výdaje spojené se změnou klimatu by oficiálně měly tvořit minimálně 30 procent unijního rozpočtu. Nicméně už teď jsme svědky toho, že ačkoliv příslib či závazek na papíře existuje, není dle statistik Komise ani Evropského účetního dvora implementován v dostatečné míře. Reálné zvýšení prostředků je proto více než nutné a je potřeba, aby k němu došlo co nejdříve.

2016/11/22

Letectví je dosud jedním z nejbezpečnějších druhů přepravy na světě. Je to také druh dopravy, který neustále podléhá novému vývoji a digitalizaci. Právě kvůli zajištění bezpečnosti i v budoucnu jsem hlasoval pro nařízení o nových společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví. Ta dle mě musí zahrnovat mimo jiné pravidla pro civilní bezpilotní letouny, tedy drony, které jsou stále častěji občany využívány. Dále zvýšit ochranu životního prostředí, podpořit výzkum a inovace a administrativní, technickou a operační interoperabilitu. Podpořil jsem, aby u civilních bezpilotních letounů Evropská komise měla možnost přijmout akty v přenesené pravomoci. Ty se budou týkat podmínek a procedur povinné registrace, značení a identifikace dronů se vzletovou hmotností vyšší než 250 gramů, ale i vybavení pro zlepšení bezpečnosti a ochrany související s omezením vzdálenosti a výšky letu. Podpořil jsem také, aby v potaz bylo bráno hlášení o poloze, omezení kritické oblasti, prevence kolize, stabilizace i automatické přistávání. Hlasoval jsem pro vytvoření evropského rejstříku či harmonizovaného vnitrostátního registračního systému, který by autoritám jednoduše dovolil vyhledat potřebné informace a zároveň by nepředstavoval vysokou finanční a administrativní zátěž. Rejstřík či registrační systém na druhou stranu musí zajistit dostatečnou ochranu údajů a soukromí osob.

2016/11/22

V minulých letech musely evropské systémy vzdělávání čelit více než kdy jindy opatřením, která je negativně zasáhla. Byla to jmenovitě úsporná opatření spojená s řešením hospodářské a finanční krize, která se velmi zásadně projevila v hned několika členských zemích. Hlasoval jsem pro usnesení o modernizaci vzdělávání, jelikož považuji za potřebné znovu zdůraznit, že právo na vzdělání je základním lidských právem. Vzdělání je také jednou z hlavních priorit evropského pilíře sociálních práv. Není možné si myslet, že Unie bude moci budovat svou hospodářskou, sociální či kulturní budoucnost v případě, že členské země nebudou investovat do osobního, kulturního, společenského a profesního rozvoje svých občanů. Podpořil jsem svým hlasem také to, aby školství využilo příležitostí, které nabízí digitalizace. Digitální dovednosti jsou součástí a takřka nedílnou podmínkou úspěšného fungování zájemců na evropském pracovním trhu. Byl bych také velmi rád, kdyby členské země i Evropská komise skrze své finanční nástroje posílily zájem studentů o vědu a investovaly do rozvoje jejich kritického myšlení. Věřím, že ke zlepšení v tomto ohledu přispěje i nová evropská karta studenta, kterou jsem v hlasování podpořil. Doufám, že tento nástroj strhne další z bariér mobility mladých i starších Evropanů chtějících poznat nové kultury, připouštět si odlišné pohledy a maximalizovat svůj potenciál.

2016/11/22

Stáčení tachometru u ojetých vozidel bohužel momentálně představuje velmi rozšířenou praktiku na evropském trhu s ojetými vozidly. Statistiky hovoří o 30 až 50 procentech přeshraničního prodeje, u kterého dochází k manipulacím s počitadlem. Tyto neoprávněné zásahy způsobují škodu ve výši až 9,6 miliard EUR. Hlasoval jsem pro usnesení o revizi právního rámce, který umožní členskými státům registrovat záznamy počitadel ujetých kilometrů, protože považují za nutné, aby se zamezilo těmto škodám. Nejenže dochází ke klamání spotřebitele, který za vozidlo zaplatí daleko vyšší cenu, dochází také k ohrožení jeho bezpečnosti na silnicích i ohrožení bezpečnosti ostatních uživatelů komunikace. Z dlouhodobého hlediska mají tyto praktiky daleko horší vliv na životní prostředí, jelikož dochází k většímu znečištění a horší výkonnosti. Považuji za klíčové, aby členské země zavedly právní, technické a provozní překážky, které by stáčení počitadel ujetých kilometrů znemožnily. Podpořil jsem také, aby všechny členské země zavedly vnitrostátní rejstříky a aby mezi sebou zajistily výměny údajů. Hlasoval jsem i pro zpřístupnění těchto údajů spotřebitelům, jejichž lepší ochrana by zvýšila důvěru v trh s ojetými automobily. Podpořil jsem usnesení volající po evropském řešení, protože je to právě evropský článek, který může propojit národní systémy a zabezpečit jejich vzájemnou komunikaci.

2016/11/22

Budoucí společná zemědělská politika by měla splňovat očekávání společnosti. Znamená to, že by měla zajistit kvalitní a bezpečné jídlo, slušné podmínky pro evropské zemědělce a také potřebnou ochranu životního prostředí, našeho zdraví a plnění klimatických cílů. Hlasoval jsem proto pro několik pozměňovacích návrhů, které v této oblasti považuji za stěžejní. Konkrétně jsem podpořil významné snížení používání pesticidů a zvýšení použití jejich šetrnějších nechemických alternativ. Stejně tak věřím v to, že by budoucí zemědělská politika měla klást větší důraz na agro-ekologické zemědělské praktiky a posilovat místní potravinářské systémy. Hlasoval jsem pro to, aby se zemědělské platby řídily několika principy, a to tvorbou a zachováním zaměstnanosti, zajištěním zdraví, biodiverzity a ochrany půdy a druhů, zvýšením kvality vody, ochranou ptáků, opylovačů a hmyzu a použitím integrované správy škůdců. Podpořil jsem také námitku proti návrhu Komise snížit prostředky pro Evropský fond pro rozvoj venkova. V situaci, kdy zejména v odlehlých evropských regionech dochází k značnému vylidňování, je návrh škrtů o -25 % velmi nepromyšleným tahem. Tento krok má velký potenciál ještě zhoršit odliv mladých lidí do měst a snížit životní úroveň venkova. Jelikož klíčové pozměňovací návrhy ohledně bezpečnosti potravin a životního prostředí neprošly hlasováním, rozhodl jsem se v závěru zdržet, tedy nepodpořit celou zprávu.

2016/11/22

V květnu tohoto roku bude Komise prezentovat návrh na budoucí evropský rozpočet. Komise musí dostat jasný signál, jakým směrem by se návrh měl ubírat. Chci, aby Unie pokračovala v podpoře výzkumu, malých a středních podniků a tvorby pracovních míst. Považuji za klíčové, aby byly navýšeny prostředky pro vzdělávací program Erasmus+, jehož poptávka tradičně převažuje nabídku. Dostatečné prostředky musí být vyhrazeny také novým iniciativám na poli evropské obrany, vnitřní bezpečnosti či migrace, které pro Evropany i dle průzkumů Eurobarometru představují jedny z hlavních priorit. Budoucí rozpočet nesmí opomíjet problematiku klimatického oteplování. Pařížská dohoda by měla i ve světle neochoty Spojených států amerických implementovat své závazky sloužit jako pevný základ pro posílení evropských iniciativ, jako je například LIFE či klimatická akce. Proto musíme optimalizovat promítání klimatických cílů napříč ostatními evropskými politikami. Velký potenciál zde nabízí kohezní politika představující největší evropský investiční nástroj a společná zemědělská politika, která bude po roce 2020 procházet značnými změnami. Náklady na nutné změny jsou dlouhodobé investice, které Evropa nutně potřebuje.

2016/11/22

Při jednání Výboru pro rozpočet vidím, kde všude evropské prostředky pomáhají, ale bohužel jsem také svědkem každoročního přetahování s ministry financí členských zemí. Tito národní politici se nesmlouvavě staví proti jakémukoliv navýšení finančních prostředků do evropského rozpočtu, a to i když prostředky na evropské programy slíbí a zavážou se k nim. Pokud však Unie zaznamená úspěch, prezentují ho jako svůj vlastní. Hlasoval jsem pro zprávu o reformě systému vlastních zdrojů Unie, protože si myslím, že by měl existovat efektivnější způsob výběru prostředků do rozpočtu a optimálnější fungování rozpočtového procesu. Podporuji zavedení vlastních příjmů unijního rozpočtu, které by mělo větší přidanou hodnotu než příspěvky zemí založené čistě na výši jejich hrubého národního důchodu. Hlasoval jsem pro to, aby nové zdroje, ať už naberou jakoukoliv podobu či kombinaci, neznamenaly zvýšení daňového zatížení občanů. Ti by změnu měli pocítit co nejmenší. Podpořil jsem dále zrušení rabatů a ostatních korekčních mechanismů pro plátce. Tyto tzv. slevy dělají systém nepřehledným, neférovým, komplexním a nepochopitelným. Evropská unie projde velkou změnou. Od konce března 2019 ztratíme jednoho významného člena. Jsem nicméně přesvědčen, že tuto změnu musíme využít a provést reformy, které nedlužíme jen sami sobě, ale zejména našim občanům.

2016/11/22

Jako autor obou námitek proti autorizaci glyfosátu, autor námitky proti autorizaci bentazonu, autor usnesení EP o biologických pesticidech s nízkým rizikem a jako zpravodaj implementační zprávy pro nařízení o přípravcích na ochranu rostlin jednoznačně vítám rozhodnutí na ustanovení zvláštního výboru pro povolování pesticidů. Současný systém neplní dostatečně svůj účel. Dochází k autorizaci aktivních látek, které by neměly být schváleny, a naopak ke zbytečným průtahům autorizace biologických pesticidů s nízkým rizikem. Jsou schvalovány látky, které by měly být klasifikovány jako endokrinní disruptory, či látky, u kterých nejsou k dispozici klíčová data. Princip předběžné opatrnosti zakotvený ve Smlouvách je tak nahrazován pouhým hodnocením rizik a důsledkem je nedostatečná ochrana veřejného zdraví a životního prostředí.Současný systém se navíc příliš spoléhá na data poskytovaná samotnými výrobci. Ta jsou často chráněna obchodním tajemstvím a nepodléhají nezávislým vědeckým hodnocením. Objevila se obvinění, že studie výrobců jsou zmanipulované tak, aby splnily kritéria pro autorizaci. Navíc může docházet k tomu, že jsou zatajovány informace, které by mohly být relevantní z hlediska zdraví a životního prostředí. Dalším zásadním problémem je zaměření na testování účinných látek. Je potřeba začít testovat na unijní úrovni přípravky na ochranu rostlin jako celek a ne jen účinné látky v kombinaci s jediným koformulantem.

2016/11/22

Pozice v oblasti energetické účinnosti není pro Evropský parlament žádnou novinkou. Jako stínový zpravodaj Výboru pro životní prostředí jsem ambiciózní závazné cíle podporoval již v letech 2011 a 2012 a jsem přesvědčen, že členské státy by si měly vzít z Evropského parlamentu příklad a ukázat, že berou závazky Pařížské dohod vážně. Energetická účinnost je základním nástrojem pro dekarbonizaci dodávek energie, budov, dopravy a průmyslu v Evropě a ke snížení energetické závislosti. Energetická závislost představuje pro Evropu závažné hospodářské a geopolitické problémy. EU dováží 53 % veškeré energie, kterou spotřebovává, za cenu přesahující 1 miliardu EUR denně. Tím, že se v Evropě sníží celkové množství potřebné energie, bude možné pomocí opatření energetické účinnosti snížit závislost na třetích zemích, a tak posílit naši energetickou bezpečnost. Směrnice má také potenciál poskytnout skutečný impulz pro zaměstnanost. Vítám schválenou pozici pro boj s energetickou chudobou. Odhaduje se, že v EU je až 23 milionů lidí, kteří nejsou schopni vytápět své domovy nebo platit účty za energie. V České republice je energetickou chudobou ohrožena až pětina všech domácností. Taková situace je nepřijatelná a její řešení se musí stát pro EU a její členské státy prioritou.

2016/11/22

Vytvoření správy energetické unie pomůže zajistit, aby EU i její členské státy společně dosáhly odsouhlasených cílů energetické unie, včetně cílů pro rok 2030 v oblasti energetiky a klimatu. Díky lepší koordinaci společných problémů by mělo dojít k účinnějším a finančně dostupnějším řešením. To je klíčové s ohledem na významnou investici, kterou bude odvětví energetiky v následujících několika desetiletích vyžadovat. Hlasování o správě energetické unie v Evropském parlamentu reflektovalo ambiciózní postoj jak v oblasti energetické účinnosti, tak v rámci podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů. Obě směrnice jsou zásadní pro splnění cílů Pařížské dohody, která stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu. Její signatáři se zavázali, že „udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí“. Unie se proto musí připravit na mnohem výraznější a rychlejší snížení emisí, než se původně předpokládalo. Vzhledem k tempu vývoje a zavádění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů ovšem lze takové snížení zároveň realizovat s nižšími náklady, než jaké se původně odhadovaly. Klíčová bude nicméně implementace na národní úrovni.

2016/11/22

Technická opatření jsou pravidla, která stanoví, kdy a kde mohou rybáři provozovat rybolov, a jsou důležitá při zajištění toho, aby byl rybolov prováděn environmentálně udržitelným způsobem. Proto je pro mě zásadní, že Evropský parlament v rámci hlasování zakázal používání pulzních elektrických vlečných sítí – praxi, která je s výjimkou několika států EU zakázána všude na světě. Pulzní elektrické sítě mají devastující dopad na mořské ekosystémy i samotné rybářské komunity. I přes jasná doporučení vědecké odborné veřejnosti byla roce 2006 členským státům udělena výjimka, která používání pulzních elektrických sítí povolila. Většina udělených licencí je navíc nelegální – Nizozemsko jich má 84, přestože povolených je pouze 15. Je proto jedině dobře, že byla tato kontroverzní praxe zakázána. Bohužel se však nepodařilo prosadit další zásadní opatření, která byla navržena tak, aby chránila mořské ekosystémy. Pro evropskou rybářskou politiku to může mít negativní důsledky na dalších několik let.

2016/11/22

Vítám ambiciózní výsledek hlasování o mezinárodní správě oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje pro rok 2030 i fakt, že se nepodařilo návrh oslabit pozměňovacími návrhy, které podala frakce křesťanských demokratů (PPE). Evropský parlament si je vědom katastrofálních dopadů, které má změna klimatu na světové oceány. Dramatické ubývání korálových útesů, rozšíření invazivních druhů a chorob, ztráta hlavních dravců a narušení samotné struktury mořského potravního řetězce jsou jen některé z nich. Velkou část těchto závažných problémů způsobují činnosti, jako je těžba a produkce přírodních zdrojů (nerostné suroviny, ryby, plody moře atd.), doprava a výroba energie nebo znečištění. Tlak na mořské ekosystémy zvyšuje i nepřiměřené používání zemědělských hnojiv, průmyslových chemických látek i některých léčiv. Podobné je to u plastových obalů a plastových mikročástic používaných v kosmetických a čistících výrobcích, které se do oceánů dostávají kanalizačními systémy a řekami. Mezinárodní správa oceánů je zásadním krokem pro to, abychom všechny tyto negativní dopady dokázali minimalizovat. Ačkoli se na první pohled může zdát, že vnitrozemské země, jako je Česká republika, nemají se současnou situací co do činění, opak je pravdou a i my musíme přispět svým dílem v boji pro lepší budoucnost našich oceánů.

2016/11/22

. – Zajištění optimálního fungování vnějších hranic je podmínkou existence Schengenského prostoru. Hlasoval jsem proto pro zprávu, která zřizuje elektronický systém vstupu a výstupu pro státní příslušníky třetích zemí (EES). Jsem přesvědčen o tom, že nám tento systém umožní moderněji zajišťovat a kontrolovat, koho si na území vpouštíme a kdo odchází. Řekne nám také, jestli cizinci dodržují povolenou dobu na zdržování se na území schengenského prostoru. Na druhou stranu bych chtěl dodat, že bude v praktické rovině potřeba zajistit rovnováhu mezi posílením naší bezpečnosti a respektem k základním právům. Je tedy třeba docílit taky toho, aby nedocházelo k zneužití informací a ukládání dat probíhalo dle pravidel. Věřím, že tento nástroj pomůže předcházet nedovolenému přistěhovalectví a usnadní řídit migrační toky. Cestujícím naproti tomu nabídne jednodušší, tedy rychlejší vstup na hraničních přechodech, protože budou rychleji odbaveni. Může se stát pomocným nástrojem při prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických a jiných trestných činů. Hlasoval jsem pro to, aby každému členskému státu byla poskytnuta dostatečná finanční podpora za účelem začlenění stávající vnitrostátní pohraniční infrastruktury do systému EES. Jsem přesvědčen, že právě evropské spolufinancování tohoto nástroje je jasným příkladem toho, kdy tzv. evropské dotace mají svůj smysl, tedy řeší evropský problém.

2016/11/22

. – Evropský parlament odhlasoval zásadní nařízení legislativního balíčku k cirkulární ekonomice, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků s označením CE na trh. Pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, kde jsem byl stínovým zpravodajem, byla klíčová především otázka kontaminantů. Kontaminující látky v hnojivých výrobcích mohou představovat riziko pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí, neboť se hromadí v životním prostředí a vstupují do potravinového řetězce. Jejich obsah v takových výrobcích by proto měl být omezen. Mezi těmito látkami je problematické především kadmium (Cd), které se nachází ve většině minerálních fosforečných hnojiv. Závěry EFSA potvrdily, že potraviny jsou dominantním zdrojem expozice kadmiem a že překračují doporučený příjem u většiny evropské populace. Kadmium je těžký kov a karcinogen I. třídy, má teratogenní účinky, akumuluje se v těle, poškozuje ledviny, kostní tkáň, imunitní i kardiovaskulární systém. Nařízení proto zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech.

2016/11/22

. – Poprvé v historii schválil Evropský parlament ukončení používání aktivní látky glyfosát v přípravcích na ochranu rostlin. Pro neprofesionální používání na zahradách, aplikaci na veřejných prostranstvích (například u škol a parků) a tam, kde lze uplatnit principy integrované ochrany rostlin, požaduje Evropský parlament okamžitý zákaz již od nového roku (2018). Pro profesionální použití v zemědělství požaduje Parlament postupné ukončení používání v horizontu nadcházejících pěti let (2022). Usnesení Evropského parlamentu vyzývá rovněž k podpoře zemědělského sektoru, mimo jiné k tomu, aby měli zemědělci k dispozici dostatek informací o bezpečnějších alternativách. Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán EU nejenže opět získal potřebnou většinu pro schválení své pozice na plenárním zasedání, ale především reflektoval i evropskou občanskou iniciativu „Zakažte glyfosát“, která získala přes 1,3 milionu podpisů. Je třeba doporučit členským státům a Komisi, aby následovaly nezávislou vědu a reflektovaly demokratické usnesení Evropského parlamentu. Jde o kompromis, který zajišťuje vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí a který uplatňuje princip předběžné opatrnosti.

2016/11/22

Vítám výsledek hlasování námitky ke stanovení vědeckých kritérií pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému. Komise se snažila přesvědčit, že je jejich návrh lepší než „žádný návrh“. I kdybychom na tuto argumentaci přistoupili, nelze tolerovat to, že Komise překračuje své prováděcí pravomoci. Podle nařízení (ES) č. 1107/2009 je možné účinnou látku schválit pouze, pokud není považována za látku s vlastnostmi narušujícími činnost endokrinního systému a nepříznivými účinky na necílové organismy, s výjimkou případů, kdy je vystavení necílových organismů této účinné látce v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné. Komise nemá právo měnit regulační rovnováhu stanovenou uplatňováním pravomocí na ni přenesených v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Přijímání zásadních regulačních prvků je vyhrazeno pravomoci zákonodárců EU a nesmí být delegováno Komisi. Doplněním odstavce říkajícím, že „v případě, že zamýšlený způsob účinku ochrany rostlin posuzované účinné látky spočívá v regulaci cílových organismů jiných než obratlovců prostřednictvím účinku na jejich endokrinní systém, nebudou dopady na organismy stejného taxonomického kmene, jako je cílový organismus, zvažovány pro účely určení účinné látky jako látky s vlastnostmi vyvolávajícími narušení endokrinní činnosti s ohledem na necílové organismy“, Komise svůj mandát překročila. Vytvořila tím precedens, který z právního a vědeckého hlediska nelze akceptovat.

2016/11/22

Ve Spojeném království momentálně žije 3,2 milionu občanů z ostatních členských států EU, kteří mají nárok uplatňovat svá práva stejně jako občané žijící na území kontinentální Evropy, a to i po okamžiku vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Souhlasím s názorem a hlasoval jsem proto pro usnesení, které v tomto ohledu potvrzuje roli Evropského parlamentu. Je naší povinností chránit zájmy občanů Evropské unie během celého procesu brexitu i poté. Jsem znepokojen několika tak zvanými administrativními incidenty, které dopadají na každodenní život Evropanů. V žádném případě nemohu tolerovat jakékoliv projevy diskriminace a požaduji okamžité řešení. Za pozitivní považuji, že unijní vyjednávač dodržuje předem domluvené pokyny a následné směrnice, které byly přijaty v minulých měsících. Dohoda o vystoupení musí zahrnovat všechna stávající práva občanů a ujištění, že nedojde k žádné podstatné změně jejich postavení. Zklamaly mě návrhy Spojeného království uvedené ve stanovisku k Severnímu Irsku a Irsku a pokládám je za nedostatečné. Spojené království musí respektovat finanční povinnosti, ke kterým se zavázalo. Zdá se mi, že vláda Theresy Mayové ve skutečnosti žádné dohody dosáhnout nechce a pokládám to za projev krajní nezodpovědnosti k občanům Spojeného království a bezohlednosti k občanům ostatních členských států Evropské unie.

2016/11/22

Kyberkriminalita je v dnešní době závažným problémem, který se stává čím dál tím rozsáhlejší a sofistikovanější. Skutečnost, že nejméně 80 procent společností zaznamenalo v minulosti alespoň jeden bezpečnostní incident, by měla být dostatečným varováním. Považuji proto za klíčové, aby došlo k posílení spolupráce a kybernetická bezpečnost i její strategie splňovaly kritéria základních zpráv a svobod. Dále pak, aby výměna informací probíhala rychle a členské státy EU mezi sebou aktivně sdílely zkušenosti a nové poznatky. Podporuji posílení praktických bezpečnostních opatření v zemích EU. Evropská infrastruktura je zranitelná, a je proto potřeba klást důraz na podporu vývoje odolných systémů. Také musíme rozvíjet povědomí společnosti o tomto problému, protože riziku jsou vystaveni všichni občané. Musíme si uvědomit, že je potřeba sledovat bezpečnost všech zařízení a nejen počítačů. Jako velký problém vidím, že značný počet kyberzločinů zůstává nepotrestán. V tomto ohledu je posílení policejní a justiční spolupráce neoddiskutovatelných základem. Hlasoval jsem pro zprávu o boji proti kyberkriminalitě, protože musíme eliminovat rostoucí společenské a hospodářské škody a hrozby negativně ovlivňující fungování právního státu a stabilitu demokratických společností.

2016/11/22

Vzdělávací program Erasmus+ oslavil třicet let své existence. V jejich průběhu se do něj mohlo zapojit až 9 milionů studentů či vyučujících a je nepopíratelné, že se stal tzv. značkou evropské integrace. Ačkoliv program dosáhl značných úspěchů, nastal čas se v kontextu blížícího programového období zamyslet nad jeho budoucností. Právě proto jsem hlasoval pro usnesení, které se jeho budoucí rolí zabývá. Podpořil jsem, aby byla věnována větší pozornost Evropanům, kteří mají horší výchozí situaci. V tomto ohledu mám na mysli zejména sociálně vyloučené občany a také občany se speciálními potřebami. Mobilita poslední jmenované skupiny je totiž bohužel dosud velmi limitována. Hlasoval jsem pro rozšíření tohoto programu, jelikož jsem přesvědčen o tom, že zapojení se do něj si zaslouží více než jen 5 procent mladých Evropanů. Proto, ačkoliv to Rada, instituce zastupující členské země Evropské unie, nebude slyšet ráda, je nezbytné vážně přemýšlet o navýšení prostředků. Erasmus+ slouží jako můstek k rozšíření znalostí, dovedností, mezikulturního porozumění či získání zaměstnání a sociální integraci. Neměl by se proto stát symbolem exkluzivní iniciativy, na kterou většina studentů, dobrovolníků a pracovníků ve vzdělávacích institucích nedosáhne. A už v žádném případě pak symbolem nespolehlivosti při vyplácení grantů studentům, čehož jsme byli svědky v minulosti.

2016/11/22

Dle statistik zhruba 30 procent mladých osob s vysokoškolským vzděláním pracuje na místech, která neodpovídají jejich kvalifikaci. Na druhou stranu 40 procent zaměstnavatelů tvrdí, že nemůže nalézt osoby s vhodným vzděláním a dovednostmi, které by pomohly inovovat a rozvíjet jejich podniky. Osobně považuji tuto situaci na trhu práce za vše jen ne optimální a hlasoval jsem proto pro zprávu o nové agendě dovedností pro Evropu. Pokládám za klíčové, aby vzdělávání byla přikládána větší důležitost, a to v jakékoliv fázi života. Vzdělávací instituce by se neměly soustředit pouze na standardní odborné dovednosti. Měly by dát prostor také praktickému, inovativnímu a tvořivému myšlení, kterému nebude cizí princip udržitelnosti. Další z mnoha problémů tvoří tzv. digitální propast způsobující, že přístup k digitálním technologiím nemají zdaleka všichni. Musí být vypracovány národní strategie pro digitální a elektronické dovednosti, které by problém měly řešit. Tento typ dovedností je a bude v kontextu digitální transformace ekonomiky a společnosti nezbytný. Jsem přesvědčen, že se všeobecného kvalitního vzdělání studenti či žáci nedočkají, aniž by jejich školitelům či učitelům bylo dopřáno vhodného profesního zázemí. Chtěl bych proto apelovat na členské státy, aby tuto problematiku nepodceňovaly a investovaly do rozvoje učitelů.

2016/11/22

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých je nástrojem, který jasně dokazuje svou evropskou přidanou hodnotu. Tento nástroj už v jeho prvních měsících pomohl více než 500 tisícům mladých Evropanů, jejichž nezaměstnanost náš kontinent neustále sužuje. Hlasoval jsem pro zprávu o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2017 na rozpočtový rok 2017, protože na jejím základě je možné na podporu zaměstnanosti mladých poskytnout dodatečných 500 milionů EUR. Ještě v červenci tohoto roku byly v Evropské unii nezaměstnány téměř 4 miliony mladých, navýšení finančních prostředků je tedy oprávněné. Unie musí vyslat jasný signál, že nechceme, aby vznikla nová ztracená generace. Věřím, že s více finančními prostředky budeme schopni rychleji mobilizovat mladé a pomůžeme jim naleznout práci, stáž či vrátit se do škol. To, že mnozí považují poslední hospodářskou krizi za ukončenou, ještě neznamená, že se s jejími důsledky a dozvuky nemusíme nadále potýkat. Vysoká nezaměstnanost mladých Evropanů, kterou krize způsobila, je jasným příkladem. Navýšení prostředků na podporu zaměstnanosti mladých představuje investici, kterou náš kontinent velmi potřebuje.

2016/11/22

Politice kteréhokoli státu nebo nadnárodního útvaru lze lépe porozumět pohledem na finanční výdaje, které plánuje v budoucích měsících či letech provést. Evropská unie, jejíž pospolitost je momentálně zkoušena nerovnoměrným hospodářským stavem mezi členskými státy, bezpečnostní situací či vnějším migračním tlakem, tak stojí před rozhodnutím, zda se posunout dál, nebo ustrnout na místě. Osobně preferuji první možnost, a proto jsem podpořil zprávu o mandátu pro třístranná jednání mezi Komisí, Parlamentem a Radou. Všechny členské země v této souvislosti musí řešit problém hospodářské divergence, investovat do rozvoje lidí a regionů i do ochrany vnějších hranic. Rozhodnutí amerického prezidenta D. Trumpa o odstoupení od Pařížské dohody Evropu nutí soustředit se na přechod na udržitelnou nízkouhlíkovou ekonomiku a investovat do vzdělání, vědy, výzkumu a inovací v rámci 20 % předpokládaných investic v rámci odpovědi na klimatickou změnu. V tomto ohledu je třeba zmínit také ochranu biologické rozmanitost. Biologická rozmanitost je přece mimo jiné pokladnicí genetického materiálu pro budoucí zemědělství ohrožené právě klimatickou změnou, a proto by se její ochrana měla promítat napříč všemi evropskými politikami.

2016/11/22

Evropská unie v minulém roce hospodařila s přebytkem ve výši 6 405 milionů EUR. Přesun tohoto přebytku do rozpočtového roku 2017 je procedurální záležitostí, a bylo tedy nutné jej schválit, protože rozpočet Unie musí zůstat vyrovnaný. Fakticky jsem ale přesvědčen, že by tyto prostředky byly lépe využity na snížení migračních tlaků do Evropy, na zvýšení bezpečnosti, na zvýšení výdajů na boj proti změně klimatu, podporu vědců, studentů. Podle rozpočtových pravidel ovšem bohužel dojde k tomu, že si o tuto částku členské státy sníží jejich plánované příspěvky do unijního rozpočtu, aniž by s touto skutečností byla řádně seznámena evropská veřejnost. Přebytek vznikl z neočekávaných příjmů plynoucích z pokut a také z důvodu velmi pomalého čerpání strukturálních a investičních fondů členskými státy. Evropská veřejnost opět není dostatečně obeznámena s tím, že selhaly orgány členských zemí, které mají realizaci regionální či kohezní politiky v členských zemích na starosti. Kvůli selhání svých vlastních úředníků členské země poskytly řídícím orgánům na evropské úrovni nesprávné prognózy a způsobily prodlevy při jmenování řídících a certifikačních orgánů. To jednak ohrožuje výkonnou platební funkci rozpočtu, který bude v dalších letech stát pod ohromným tlakem, ale přispívá k pochybám o roli budoucí kohezní politiky.

2016/11/22

Návrh Evropské komise vytvořit Evropský fond pro strategické investice (EFSI) byl přijat Parlamentem velmi pozitivně a s poměrně velkým očekáváním. Povzbudit celoevropskou investiční činnost, která v roce 2015 zažívala své minimum, není lehký úkol. Je nutno říct, že EFSI se s ním dokázal poprat vcelku dobře. V polovině funkčního období dokázal mobilizovat polovinu slíbeného soukromého i veřejného kapitálu. Stál za podporou malých a středních podniků i velkých evropských projektů. Nicméně existuje i druhá strana mince. Jak z analýz vyplývá, EFSI nefungoval a nefunguje zcela optimálně. Na mysli mám jeho geografickou i sektorovou nevyváženost. Není možné předstírat, že je v pořádku, že do starých členských zemí putuje až 90 % podpory, zatímco ostatní méně vyspělé regiony a země s utlumenou investiční činností nejsou schopny na jeho prostředky dosáhnout. Stejně tak považuji za velmi problematické, že sociální a environmentální projekty a iniciativy hrály až druhou či třetí roli. Podpořil jsem zprávu o implementaci EFSI, jelikož jsem v kontextu vyjednávání o jeho prodloužení a rozšíření činností přesvědčen o tom, že musí být věnován větší prostor zmíněným méně vyspělým částem Evropy i investicím, které se možná nezdají z krátkodobého hlediska příliš rentabilní, ale jsou nezbytné. Podpořil jsem také nutné zvýšení transparentnosti fondu.

2016/11/22

Těší mě, že Srbsko pokročilo v přístupových rozhovorech opět o krok dále a dokázalo otevřít kapitoly věnující se soudnictví, základním právům, spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti. Také, že dosud k vyjednávání přistupovalo velmi konstruktivně a že podpořilo nutné hospodářské změny. Nicméně je potřeba podotknout, že země nesmí usnout na vavřínech. Čeká ji ještě hodně práce na plánování, koordinaci a monitoringu implementace nové legislativy, jež zajistí soulad evropským acquis. Podpořil jsem tuto zprávu o Srbsku, jelikož považuji za nutné, aby v kontextu posledních prezidentských voleb místní autority vyšetřily ohlášené nesrovnalosti, násilí a zastrašování. Dále i kvůli tomu, že Srbsko se musí postavit čelem otázkám, které nejsou v souladu s fungováním demokratického státu. Na mysli mám předně problém se svobodou projevu, nedostatečnou transparentnost ve financování politických stran, kampaní i svobodu médií. Považuji za potřebné, aby Srbsko co nejdříve začalo implementovat svou národní antikorupční strategii a akční plán a zajistilo pro své občany přístupný vzdělávací systém. Jsem nicméně velmi rád, že Srbsko pokračuje v dobrých bilaterálních vztazích s ostatními zeměmi západního Balkánu a že došlo k přijetí národní strategie pro vyšetřování a stíhání válečných zločinů. Opakuji, že pokud Srbsko chce, jeho budoucnost leží v jádru Evropy. Jeho úspěšná integrace je ale podmíněna potřebným pokrokem.

2016/11/22

Přijetí dohody o přidružení a stabilizaci a evropského reformního programu považuji osobně za milníky Kosova integrujícího se do Evropy. Země už v rámci reformních procesů ušla dalekou cestu, což velmi oceňuji. Chtěl bych ale podotknout, že vývoj společenských a politických událostí ambici země stát se členem Evropské unie nepodporuje. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, jelikož považuji za důležité, aby Kosovo zastavilo polarizaci svého politického zastoupení a snažilo se docílit udržitelných kompromisů. Rovněž je potřeba pokročit na poli boje proti korupci, organizovanému zločinu a pracovat na demarkační dohodě s Černou Horou. Rád bych také apeloval na potřebu vyvinout antiradikalizační strategii a strategii posilující toleranci a dialog. Nejen mnohé členské země Evropské unie se nyní potýkají se značně vysokou nezaměstnaností mladých, i Kosovo na tomto poli dosahuje nepřiměřeně vysokých čísel. Je proto důležité provést strukturální reformy a soustředit se na zlepšení výsledků vzdělávacích zařízení. Kosovo už v minulosti vyvinulo značné úsilí, aby naplnilo očekávání zemí Evropské unie. Je však potřeba, aby i nová vláda pokračovala v dohodnutých postupech a pracovala na lepších životních podmínkách v této zemi. Ne pouze kvůli očekáváním Unie, ale především svých vlastních občanů.

2016/11/22

Populismus, zavádějící informace a nepravdy. Těmto i mnoha dalším faktorům čelí nejen instituce Evropské unie, ale především občané. Zdárnou ukázkou toho, jak úspěšná může být kampaň založená na nepravdivých informacích a jak dalekosáhlé důsledky může mít, nám je brexit. Ačkoliv je na papíře Spojené království čistým plátcem do evropského rozpočtu, svými rabaty, obchodním i politickým vlivem ze svého členství dokázalo vytěžit daleko více než mnohé nové členské země pyšnící se stovkami miliard k nim plynoucím skrze různé nástroje evropských politik. Hlasoval jsem pro zprávu o větším zapojování partnerů a zviditelňování výsledků evropských strukturálních a investičních fondů, protože si uvědomuji, že je potřeba tuto situaci změnit. Kohezní politika představuje zdroj, který v mnoha členských zemích obstarává až 60–80 % všech veřejných investic. A ne, nejsou to jen silnice, mosty či budovy nádraží. Jedná se ve velké míře rovněž o investice do vzdělání, návratu na trh práce v případě dlouhodobé nezaměstnanosti a jiných aktivit, jejichž výsledky nejsou na první pohled okamžitě viditelné. Politika soudržnosti představuje jeden z nejúspěšnějších nástrojů Evropské unie, hlasoval jsem proto pro nový strategický komunikační přístup k jednotlivým zainteresovaným článkům a lepší rovnováhu mezi potřebným zjednodušením prováděcích pravidel, pravidly finančního managementu a komunikace.

2016/11/22

Ve finských regionech Uusimaa, Pirkanmaa a Pohjois-Pohjanmaa došlo k propuštění celkově 945 zaměstnanců, jehož velkou část tvořili zaměstnanci starší 54 let. Došlo tak k otřesu místního informaticko-komunikačního sektoru i trhu práce. Proto jsem podpořil uvolnění 2 641 800 eur z evropského rozpočtu, které by částečně měly pokrýt nejnutnější náklady. Mezi ně patří vedení pracovníků a další přípravná opatření, kdy bude propuštěným pracovníkům poskytnuto školení o hledání zaměstnání a aktualizovány jejich dovednosti. Budou organizovány skupinové aktivity poskytující dlouhodobou podporu při plánování profesní dráhy a také uspořádána odborná sezení, ve kterých bude možno určit specifické dovednosti uchazečů o práci. Propuštění zaměstnanci dostanou odborné služby a vzdělávání a na podporu při zahájení podnikatelské činnosti či samostatně výdělečné činnosti. Na znovu začlenění propuštěných zaměstnanců do pracovního trhu budou poskytnuty také dotace na mzdy, jež sníží náklady na mzdy jejich nového zaměstnavatele. Ačkoliv je to pomoc omezená, měla by pomoci usnadnit nastartování lokální ekonomiky, která byla již v minulosti zasažena rozsáhlým propouštěním v informaticko-komunikačním oddělení a která neustále čelí silnému tlaku na zvýšení účinnosti a konkurenceschopnosti produktů především ve srovnání s americkými a východoasijskými podniky.

2016/11/22

Evropská unie nutně potřebuje stabilní okolí a k jeho vytváření přispívá i aktivita v regionu západního Balkánu. Proto podporuji doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení s Bosnou a Hercegovinou s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii. Protokol zahrnuje technické úpravy dohody o stabilizaci a přidružení a odstraňuje možné problémy týkající se bilaterálního obchodu. Představuje tak další krok, který Bosně a Hercegovině minimálně z hlediska ekonomického pomůže na cestě k členství v Evropské unii. Je však nutné, aby země pokračovala v reformách a splnila tak očekávání nejen naše, ale zejména svých vlastních občanů. Z pohledu statutu potencionální kandidátské země je především nutné, aby země dále pracovala na reformě soudnictví, na boji proti korupci, organizovanému zločinu a diskriminaci národnostních menšin. Dále by Bosna a Hercegovina měla zlepšit transparentnost vlastnictví médií a pokračovat v dialogu s Unií. Jedině tak se nám podaří dosáhnout dalšího stupně na její cestě k členství, konkrétně statutu oficiální kandidátské země. Jsem přesvědčen o tom, že místo zemí západního Balkánu leží v srdci Evropy, byl bych proto velmi rád, pokud by došlo k jejich začlenění do Unie v střednědobém časovém horizontu.

2016/11/22

. – Pokud má být rozpočet EU efektivní, musí být vynakládání prostředků z rozpočtu Evropské unie řádně kontrolováno. Proto vítám výroční zprávu o ochraně unijních finančních prostředků za rok 2015. Je nepřípustné, aby v rámci implementace rozpočtu docházelo k růstu nesrovnalostí, a zejména těch, jež jsou nahlášeny jako podvodné. Evropská komise a členské země, které mají odpovědnost za plnění zhruba 80 procent rozpočtu, musí projevit větší připravenost vzájemně spolupracovat. Tato potřeba se zjevně týká zejména implementace prostředků Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, kde počet podvodných i nepodvodných nesrovnalostí v posledních letech roste. Považuji za velmi důležité, aby došlo k posílení preventivních opatření, která by pomohla včas odhalit rizika, a také aby byla zvýšena kapacita řídících orgánů ve smyslu administrativním i technickém. Taktéž jsem podpořil úlohu informačních a vzdělávacích kampaní. Je potřeba usnadnit přístup k informacím, a to nejen směrem k občanům, ale i mezi evropskými orgány a úřady členských zemí, jejichž spolupráce je v tomto ohledu klíčová. Pokud nebudeme schopni účinně bojovat za ochranu finančních zájmů Evropské unie, nebudeme schopni úspěšně vybojovat bitvu o obnovení důvěry občanů, evropských daňových poplatníků, v tento společný projekt.

2016/11/22

Víceletý finanční rámec tvoří základ pro každoroční rozpočty Evropské unie. Podoba toho současného byla dohodnuta už v roce 2013. Poměrně brzy se však projevilo, že nastavení současného rámce nevyhovuje aktuálním podmínkám. Mám na mysli zejména třetí rozpočtovou hlavu, která v kontextu současné migrační a bezpečnostní situace zažila bezprecedentní pnutí, ale i pohyby v rámci hlavy první, kdy došlo ke snížení finančních prostředků u několika programů kvůli novému Evropskému fondu pro strategické investice (EFSI). Zpráva o revizi víceletého finančního rámce, pro kterou jsem hlasoval, zahrnuje návrh na uvolnění téměř 3 miliard EUR, které budou moci být použity v programech Horizont 2020, CEF, Erasmus+, COSME, Wifi4EU, EFSI a Nástroj na podporu zaměstnanosti mladých. V právě posledně zmiňovaném případě dojde do roku 2020 k uvolnění až 1,2 miliard EUR. Efektivní rozpočet Evropské unie je základním předpokladem úspěšné Evropy. Budu proto i nadále v rámci budoucích rozpočtových vyjednávání a hlasování podporovat programy, které se soustředí na občany, jejich zaměstnanost a kvalitu jejich života. Ačkoliv byly zpravodaji již identifikovány tři hlavní priority příštího rozpočtu, a to hospodářský růst, zaměstnanost a bezpečnost, budu prosazovat, aby nebyly opomenuty důležité cíle v oblasti zdraví, bezpečnosti potravin a ochrany životního prostředí.

2016/11/22

Žádost o uvedení produktů z GM kukuřice Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 na trh byla podána firmou Syngenta v červenci 2011 kompetentní autoritě v DE podle nařízení EP a Rady č. 1829/2003. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal kladné stanovisko k jejímu použití pro dovoz a zpracování v srpnu 2016. Stálý výbor EK pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (sekce GM potravin a krmiv a environmentálních rizik) ani odvolací výbor však nezaujaly ani kladné, ani záporné stanovisko.Podporuji předložený návrh usnesení, ve kterém se žádá o stažení tohoto návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, které podle EP není konzistentní s právem EU. Hlavním důvodem je fakt, že 21. února 2014 rozšířila společnost Syngenta žádost o všechny podkombinace jednotlivých genetických modifikací tvořících kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 s výjimkou podkombinace 1507 × 59122, kterou již Komise povolila v rozhodnutí 2010/426/EU. Společnost Syngenta nepředložila žádné konkrétní údaje týkající se libovolné z dvaceti podkombinací. Žadatel rovněž neuvedl dostatečné důvody, které by vysvětlily, proč tyto údaje chybí nebo proč se domnívá, že nejsou potřebné pro posouzení rizika.

2016/11/22

Arktický region je obzvláště nedotčenou a citlivou oblastí. Hlavním cílem celosvětového společenství je zachovat a posílit schopnosti ekosystému, které jsou pod tlakem z mnoha stran. Jedná se o region, v němž místní komunity usilují o udržitelný hospodářský růst, pobřežní státy využívají místní přírodní zdroje, globální podniky mají zájem o rychlejší logistické trasy a vědci o výzkum měnícího se životního prostředí. Očekává se rovněž nárůst cestovního ruchu až o 100 000 turistů ročně.EU se v arktické oblasti z důvodu historie, zeměpisné polohy, hospodářství i výzkumu dlouhodobě angažuje. Tři členské státy EU (Dánsko, Finsko a Švédsko) jsou řádnými členy osmičlenné Arktické rady a dalších sedm států (Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Spojené království) mají status pozorovatele. Přesto bychom neměli zapomínat, že Arktida je velmi rozmanitá stejně tak jako její obyvatelé. Ti musí mít ohledně budoucnosti Arktidy hlavní slovo, nelze jim z EU slepě nařizovat, jak by měli chránit svoje vlastní životní prostředí. Podpořil jsem proto pozměňovací návrhy, které toto stanovisko reflektují.

2016/11/22

Poměrně pravidelně se setkáváme se situací, kdy jsou potravinářské výrobky stahovány z oběhu z důvodů jejich závadnosti a bezpečnosti pro spotřebitele. Jsem proto velmi rád, že plenárním shromážděním Evropského parlamentu i bez hlasování prošla zpráva o potravinovém a krmivovém právu, pravidlech týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin. Důsledné bezpečnostní kontroly ve výrobním řetězci od jeho počátku až po úplný konec jsou správným nástrojem k znovuzískání důvěry spotřebitelů. Jsou také nástrojem k boji proti podvodným praktikám na evropském vnitřním trhu podkopávajícím spotřebitelskou jistotu, ale i zdraví občanů. Nové nařízení zahrnuje kupříkladu posílení transparentnosti, odpovědnosti relevantních aktérů, důkladnější inspekce před porážkou i po porážce, lepší vymáhání právních předpisů, a to včetně odrazujících trestů. Jsem také velmi rád, že bylo dosaženo postupu v zajištění dobrých životních podmínek zvířat a zahrnutí ochrany informátorů upozorňujících na nekalé praktiky. Jejich pomoc se v nedávné minulosti již několikrát osvědčila. Nařízení v současné podobě obsahuje i potřebný plně integrovaný systém kontrol na vnějších hranicích Evropské unie. Podoba tohoto textu je výsledkem několika dlouhých trialogů s Radou Evropské unie. Velmi mě těší, že Evropský parlament dosáhl pozitivního výsledku a zajistil zahrnutí opatření, která patří do potravinářské politiky 21. století.

2016/11/22

Stabilní pracovní místa, udržitelný hospodářský růst, bezpečnost, migrace, boj proti změně klimatu a ochrana biodiverzity. Všechny zmíněné faktory a mnohé další mě přesvědčily o tom, abych hlasoval pro zprávu o pokynech pro rozpočet na rok 2018. Unie se pomalu dostává z pokrizového období. Hospodářský růst zaznamenává až na Lucembursko celé seskupení. Je však politováníhodné, že podobných výsledků, až na některé země, nejsme schopni dosáhnout na poli zaměstnanosti. Jako klíčové proto vidím, aby byly prostředky rozpočtu co nejlépe využity v oblasti vzdělání, výzkumu, inovací, malých a středních podniků i infrastruktury. Těší mě, že pokyny navedou Evropskou komisi k tomu, aby návrh rozpočtu dále směřovala do opatření zvyšujících bezpečnost a zvládání migrační krize, ať už se to týká vnitřních i vnějších investic. Podpořil jsem svým hlasem i zemědělce, kteří by se v rámci zabezpečování potravin a hned několika globálních výzev měli spolehnout na pomoc Unie. Rád bych nicméně zdůraznil, že Evropská komise musí zabezpečit, že podpora zemědělců nesmí způsobovat ztrátu biologické rozmanitosti a naopak musí přispívat k zajištění bezpečných a kvalitních potravin. Nakonec připomínám, že Komise musí podporovat plnění cílů Pařížské dohody a stejně tak i strategický plán a Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti. Poklesy financování v těchto oblastech jsou proto neakceptovatelné.

2016/11/22

Zatímco v roce 2004 vyprodukoval každý obyvatel České republiky průměrně 455 kg odpadu, v roce 2014 to bylo 506 kg, což představuje nárůst o 11,2 %. V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12 % a v roce 2014 už 35 %. Celoevropsky závazný cíl je nicméně 50 % do roku 2020. Navíc podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován pouze z jedné čtvrtiny (25,4 %). Před Českou republikou tedy stojí velké výzvy, jak ale řekl první místopředseda Junckerovy Komise Frans Timmermans, těmto výzvám budeme muset čelit tak jako tak. Je pouze na nás, zda využijeme příležitost, kterou nabízí současný rámec EU pro cirkulární ekonomiku, anebo zda se budeme muset přizpůsobovat a naskakovat do dávno rozjetého vlaku až za několik let.

2016/11/22

Rostoucí ceny základních léčiv a jejich nedostatek představují bohužel každodenní realitu evropských pacientů. Pacienti, kteří jsou vystaveni zdravotnické péči nepříliš pozitivně ovlivněné hospodářskou krizí a úspornými opatřeními, tak čelí stále více nepříjemným zkouškám. Právě z tohoto důvodu jsem podepsal zprávu o možnostech, jak zlepšit přístup k lékům. Na míře dostupnosti léčiv a současném stavu odvětví, které je minimálně v Evropě jedním z nejziskovějších a jehož tržby dosahují ročně až 200 miliard eur, se současně podepisuje několik velmi znepokojujících faktorů. Dochází k upřednostňování témat výzkumu podle zisků, kterých by mohlo být dosaženo, nikoli podle potřeb pacientů. Ceny „inovativních“ léků, které ve většině případů paradoxně nepřinášejí žádný přínos, jsou stanovovány neúměrně vysoko. V podstatě se v jejich případě totiž jedná jen o úpravu již existujících molekul. Situaci neusnadňují ani reexporty, které zneužívají cenové politiky výrobců. Dalšími problémy jsou i strnulé patentové postupy, neopodstatněné administrativní procesy či časové prodlevy mezi momentem povolení uvést výrobek na trh a stanovením ceny. Tuto zprávu jsem svým hlasem podpořil, jelikož představuje výsledek téměř roční snahy mé politické skupiny upravit systém, který očividně nefunguje optimálně. Podpořil jsem a nadále podporuji transparentnější farmaceutický systém, v jehož středu stojí pacient, kterému jsou včas poskytovány kvalitní a bezpečné léčivé prostředky.

2016/11/22

Digitální, audiovizuální, kulturní a kreativní odvětví představují odvětví, jejichž subjekty by v rámci strategie Evropy 2020 a jejího programu Kreativní Evropa měly čerpat prostředky na svůj další rozvoj. Dle studií se bohužel zdá, že většina zúčastněných subjektů má s tímto programem a jeho implementací problém. Hlasoval jsem pro zprávu o provádění programu, jelikož je jasné, že je potřeba zlepšit jeho fungování zejména na poli transparentnosti, komunikace, hodnocení a zjednodušení. Program rozvíjí kulturní rozmanitost a kreativitu. Má také potenciál přispět k vyšší míře inovací evropské ekonomiky, bylo by proto velmi nerozvážné nepracovat na jeho dostupnosti. Ta představuje problém zejména v části programu Kultura, kde pouhých 16 procent žadatelů může být označeno za úspěšné. Hlasoval jsem také pro aktivnější zapojení Evropské komise na poli budování kapacit kulturních subjektů, organizování školení a odstranění administrativních a procedurálních překážek. Vzhledem k tomu, že míra čerpání prostředků programu tvořila v minulých letech téměř 100 procent, je jasné, že program má svůj význam a je žádaný. Hlasoval jsem proto pro realizaci programu i v následujícím období. Unie může spolufinancováním kvalitních kreativních projektů přispívajících k lepší komunikaci a majících širokou oblasti působnosti totiž napomoci realizaci svých klíčových politik a programů, jako jsou Erasmus +, Horizont 2020 či politika soudržnosti.

2016/11/22

Předseda Evropské komise před pár dny představil novou bílou knihu o budoucnosti Evropské unie. Vytvoření tohoto dokumentu vycházelo ze současných potíží evropského kontinentu a nedůvěry mezi jednotlivými zeměmi, jejich občany a evropskými institucemi. Z tohoto důvodu přikládám značnou váhu a důležitost právě iniciativám a programům typu „Evropa pro občany“. Hlasoval jsem pro zprávu o uplatňování tohoto programu, protože je nesmírně důležité poukázat na to, co v současném cyklu programu funguje optimálně. Ještě důležitější však je poukázat na prvky, které je potřeba zlepšit. „Evropa pro občany“ konkrétně v novém programovacím období obdržela oproti tomu minulému značně snížené finanční prostředky, a to konkrétně až o téměř 30 milionů eur, snižující úspěšnost žadatelů až na 6 procent. Na projekty určené přímo evropským občanům je tak vynaloženo jen 1 euro ze 4281 vynaložených eur z unijního rozpočtu. Problém dále tvoří skutečnost, že snížená částka se přiděluje stejnému počtu projektů. Je tedy logické, že reálné výsledky nedosahují stejné kvality. Další požadavek představuje zlepšení spolupráce s národními kontaktními místy, která mají s programem potřebné zkušenosti a jejichž zapojení může mít multiplikační účinky. Komise musí udělat vše proto, aby zlepšila implementaci programu, který tvoří výborný základ k lepšímu pochopení fungování Evropské unie, evropského občanství, rozvíjení tolerance a respektu.

2016/11/22

Albánie projevila snahu přiblížit se členství v Evropské unii již v roce 2003 a dosáhla od té doby značného pokroku. Jsem proto velmi rád, že Evropská komise potvrdila, že tato země i minulý rok nepolevila a doporučila s touto zemí zahájit jednání o přistoupení. Hlasoval jsem pro zprávu o Albánii pro rok 2016, jelikož je velmi důležité veřejně zemi a její orgány pochválit za to, že učinila potřebné kroky pro přijetí potřebné protikorupční legislativy, reformu soudnictví, začala více spolupracovat s organizacemi občanské společnosti a ujala se pracovat na zlepšení v oblasti daňové konsolidace a v oblasti boje proti neformálnímu hospodářství. Je však potřeba zmínit i oblasti, na kterých Albánie bude muset ještě více zapracovat. Konkrétně se pak jedná o transparentnější financování politických stran, zlepšení služby veřejné správy či o boj proti organizovanému zločinu. Bezpečí je jeden z hlavních požadavků obyvatel Albánie, ale i Evropské unie. Je proto nutné, aby se Albánie zaměřila i na nedovolený obchod se zbraněmi. Z hlediska místopředsedy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bych zase rád zdůraznil, že nesmí opomenout ani ochranu životního prostředí a zlepšení nakládání s odpady, které mají značné negativní důsledky pro tamní životní prostředí i zdraví obyvatel.

2016/11/22

Bosna a Hercegovina představuje další z balkánských zemí čekající na pozitivní odpověď Unie na svou žádost o členství v evropském spolku. Ačkoliv je jí Unie jakožto její evropská rodina velmi otevřená a potencionální členství vidí i jako symbol usmíření celého regionu, potažmo celé Evropy, je potřeba, aby Bosna a Hercegovina zapracovala na svých problémech hned v několika oblastech. Jak jsem stvrdil i svým hlasem, tou první je korupce. Ta je bohužel stále značně rozšířená. Je politováníhodné, že přestože došlo k vyhlášení závazků a programů, reálné výsledky zaostávají. Tou další jsou etnické a politické spory rozkládající stát a jeho správu. Považuji za nepřípustné, aby představitelé země svými výroky a činy bortili celistvost země namísto toho, aby ji sjednocovali. Stejně tak mě znepokojuje, že stále existuje vysoký počet osob pohřešovaných v důsledku války a jsem přesvědčen o tom, že úřady musí vyvinout větší úsilí v řešení jejich neobjasněného osudu. Země musí dále pokročit na poli ochrany životního prostředí a zajistit řádné uplatňování stávajících předpisů. Dále je nutné, aby se Bosna a Hercegovina zasadila o řešení přeshraničního znečišťování zasahující okolní země. Na druhou stranu musím zmínit, že velmi oceňujeme pozitivní postoj země k dvoustranné a regionální spolupráci a odhodlání pokračovat v dalších reformách.

2016/11/22

V Drenthe a Overijssel, tedy ve dvou východních holandských provinciích, došlo k propuštění téměř 1 100 osob v maloobchodním odvětví. Tato skutečnost byla zapříčiněna špatným finančním stavem a nemožností investování do jiných obchodních modelů zajišťujících lepší konkurenceschopnost. Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení globalizaci ve výši 1 818 750 EUR, jelikož neznám lepšího případu ukázky evropské solidarity než promptní poskytnutí pomoci v případě, že jsou místní ekonomiky – a tedy i zaměstnanci a jejich rodiny – postiženy globálními hospodářskými jevy. Tato finanční pomoc bude částečně pokrývat výpadek maloobchodu jakožto sektoru, který je za běžných okolností hlavním tahounem místní zaměstnanosti, na fungování místní ekonomiky. Odvětví maloobchodu bylo dotčeno značnými změnami v náladě spotřebitelů a stále častějším uskutečňováním objednávek spotřebitelů přes internet. Na začátku roku 2016 bylo také ovlivněno poklesem důvěry spotřebitelů. Věřím, že podpora z fondu pomůže zejména mladým pracovníkům, kteří byli propouštěním postiženi v největší míře. Plně jsem proto podpořil, aby se tato věková kategorie dočkala asistence na poli odborné přípravy, rekvalifikace, školení, vedení či dotací na podnikání. Tento případ opět svědčí o skutečnosti, že Evropská unie není jen svazkem zemí, který spolu drží jen, když jde vše dle plánu, ale i v momentě, kdy se potýkáme s těžkostmi.

2016/11/22

Fyzická nehybnost představuje čtvrtý vedoucí faktor způsobující úmrtnost. Ročně dle Světové zdravotnické organizace vede v globálu až k 3,2 milionu úmrtí. Konkrétně v Evropě pak na následky nedostatečného pohybu umírá až 1 milion obyvatel. Neaktivita je spojená s vysokým rizikem kardiovaskulárních nemocí, diabetem a rakovinou. Právě z tohoto důvodu jsem podpořil zprávu o integrovaném přístupu k politice v oblasti sportu: řádná správa, dostupnost a integrita. Ačkoliv je toto téma poměrně marginalizováno, je holým faktem, že až 80 % světové dospělé populace trpí nedostatkem pohybu. Z pohledu místopředsedy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin pokládám za velmi důležité podpořit zlepšení nejen fyzického, ale i psychického zdraví Evropanů. Hlasoval jsem proto pro výzvu žádající Evropskou komisi a členské státy, aby byly co nejvhodněji využívány dostupné fondy a byla minimalizována administrativní zátěž sportovních organizací. Státy by koneckonců měly jednat v souladu s doporučeními, která byla vydána v roce 2013. Je potřeba zvýšit úsilí o podporu tělesných aktivit upevňujících zdraví a změnit stav, kdy se většina evropských občanů tělesné aktivitě nevěnuje v dostatečné míře či nesportuje a necvičí vůbec či zřídka. V tomto ohledu je potřeba zajistit účinnější politiku žádající si meziodvětvový přístup všech příslušných ministerstev a organizací na všech úrovních.

2016/11/22

Respekt k životnímu prostředí, biodiverzitě a k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji, přesně na těchto základech by měla stát celosvětová rybářská politika. V Evropě je politika rybolovu řízena Evropskou unií již od 70. let minulého století. Vykazuje nicméně pořád prvky netransparentnosti a nedůsledného monitoringu. Z tohoto důvodu jsem hlasoval pro zprávu o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva, která v oblasti vnější rybářské flotily cílí na zlepšení výše zmiňovaných prvků. Je čas učinit přítrž praktikám, kdy dochází k zneužívání výměny vlajek či nevyhovujícím dohodám mezi evropskými společnostmi a třetími zeměmi. Měli bychom naopak co nejdříve zavést společná kritéria způsobilosti, která by byla eventuálně doplněna specifickými podmínkami. Hlasoval jsem pro silnější transparentnost. Veřejný unijní registr povolení by tak měl obsahovat dostatek relevantních informací zahrnujících jméno, město a zemi bydliště majitele společnosti, skutečné vlastníky a druh povolení. Naše zodpovědnost nekončí na evropských hranicích. Unie ji nese i vůči třetím zemím, mezinárodním organizacím a orgánům. Dostatečné zásoby ryb jsou podmínkou udržitelného rybolovného průmyslu, musíme se proto zasadit o to, aby nedocházelo k obcházení nastavených pravidel. Podpořil jsem tedy i ustanovení bránící členským zemím vydávat oprávnění k rybolovu v případě, že byl velitel plavidla sankcionován za závažné porušení předpisů v průběhu předchozích 12 měsíců.

2016/11/22

Evropský studentský program Erasmus + letos slaví kulaté třicáté výročí. Od svého vzniku pomohl ke studiu či k praxi v zahraničí až devíti milionům Evropanů a počet účastníků každým rokem roste. Tvoří tak jeden z nejúspěšnějších nástrojů Evropské unie. Ačkoliv program v průběhu své existence již prošel několika úpravami a změnami, je potřeba dodat, že stále existují místa vyžadující zlepšení. Erasmus + tak kupříkladu již není iniciativou využívanou výlučně studenty. V rámci sestavení nynějšího víceletého finančního rámce 2014–2020 došlo ke sloučení vícero evropských programů, jejichž účelem je vzdělávání a formování mladých Evropanů. Do programu se v jeho současné podobě tak mohou nyní zapojit i dobrovolníci, praktikanti, větší i menší instituce. Právě v příkladu malých subjektů však bývá často problém. Ty totiž mnohokrát bojují se složitými formuláři a jinými byrokratickými překážkami, které brání optimální implementaci programu. Hlasoval jsem pro zprávu o implementaci programu Erasmus +, protože věřím, že kupříkladu důslednější digitalizace a konsekventní uplatňování pravidel může vést k nápravě situace. Další bod, který jsem podpořil, je navýšení rozpočtu programu. Pokládám za prioritní, aby k programu mělo přístup co největší spektrum mladých Evropanů. Ti svou aktivní účastí snižují šanci na to, že budou dlouhodobě nezaměstnaní až o polovinu, ale budují zároveň i mosty mezi svými kulturami.

2016/11/22

Kosovo představuje již od roku 2000 potencionální kandidátskou zemi pro vstup do Evropské unie. Řadí se tak mezi ostatní země regionu západního Balkánu, který v integračním evropském procesu nevidí jen hospodářské, sociální, ale i politické výhody. Na druhou stranu, i Evropské společenství se dlouhodobě snaží asistovat a stabilizovat vztahy s touto zemí ležící v jeho bezprostřední blízkosti. Vyvrcholení těchto dlouhodobých vztahů bylo dosaženo v minulém roce, kdy vstoupila v platnost dohoda o stabilizaci a přidružení Kosova. Hlasoval jsem pro zprávu o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé, jelikož tato zpráva stanovuje provádění zmíněné dohody v praxi a také postupy pro přijímání podrobných prováděcích pravidel. Je velmi důležité, aby došlo k správné implementaci dohody a Kosovo se na jejím základě mohlo dále rozvíjet. Smluvní vztah, který na základě dohody vznikl, nezahrnuje jen vzájemná práva, ale také povinnosti pro obě strany. S ohledem na země tohoto regionu jsou pro nás Evropany důležité zejména dialog a demokratické hodnoty, které přístupové země musí s členskými zeměmi Evropské unie sdílet. Stejně tak i elementy vnitřního evropského trhu, který Kosovu nabízí značné hospodářské příležitosti.

2016/11/22

Zpráva o dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují zvláštní pravidla dovozu, se prakticky týká jen dvou zemí. Jedná se o Bělorusko a Korejskou lidově demokratickou republiku. Jelikož v roce 2015 došlo v Bělorusku k mírnému zlepšení v lidskoprávní oblasti tím, že byli propuštěni političtí vězni, a také došlo ke zlepšení vztahů s Evropskou unií, rozhodl jsem se výše zmíněnou zprávu podpořit. Na jejím základě totiž dojde ke zrušení autonomních kvót na dovoz textilu a oděvu. Rozhodl jsem se tak učinit i s ohledem na skutečnost, že hospodářské důsledky tohoto kroku jsou pro vnitřní trh Evropské unie velmi omezené. V minulosti totiž nedošlo k dosažení zmíněného prahu pro dovoz a změna se neočekává ani v budoucnosti. Skupina Socialistů a demokratů dokázala navíc vyjednat pojistky, k jejichž spuštění by došlo v případě, že by se vývoj na poli respektování lidských práv měl změnit. Stejně tak se skupina zasadila o zachování dohledu a ochranných opatření. Věřím, že tento malý krok, který naše společenství podniká, může znamenat povzbuzení nutné pro ekonomiku, společenské změny i další politické reformy v této zemi. Věřím také, že Bělorusko s Evropskou unií bude pokračovat v dialogu o lidských právech, který byl nedávno obnoven.

2016/11/22

Celní unie představuje základní kámen vnitřního trhu Evropské unie. Ten zase spotřebitelům, ale i podnikům zaručuje lepší přístup k širšímu vějíři méně nákladného a bezpečného zboží i službám. I v současnosti však celní unie, a potažmo i vnitřní trh neustále naráží na složitá pravidla a postupy. Odlišné celní systémy způsobují administrativní zátěž, zpoždění a nejistotu ovlivňující obchod i následnou spotřebu. Právě z tohoto důvodu jsem podpořil zprávu žádající Evropskou komisi, ale i členské země, aby zajistily bezproblémové fungování evropského celního systému. Konkrétně je třeba vytvořit strategii a pracovat na dlouhodobém interoperabilním elektronickém systému nutném k splnění dalšího cíle, a to fungujícího digitálního trhu, na kterém může evropská ekonomika stavět. Stejně tak jsem svým hlasem podpořil iniciativu žádající po Evropské komisi předložení prozatímní zprávy, jež bude obsahovat detailní hodnocení celní politiky Evropské unie. Abychom zvládli odstranit chyby momentálně se vyskytující na vnitřním trhu, je potřeba současnou situaci prozkoumat a identifikovat možné problémy, mezi které se řadí překryvy, mezery, nesoulady, stížnosti a také opatření, která jsou zastaralá. Už jen z důvodu, že za současný neuspokojivý stav platí zejména malé a střední podniky zaměstnávající největší podíl pracovníků, je nutné bez odkladu vytvořit co nejúčinnější systém pro registraci vstupu, výstupu a výstupu zboží.

2016/11/22

69 Written explanations of Pavel POC

ParlTrack - 2011-2024